Rohatý bůh čarodějnic
Michael W. Ford
Osmirohý Bůh Octonimos,
též známý jako Bafomet, hraje významnou roli v moderních textech chaos magie, týkajících
se praxe čarodějného sabatu. Každá Bafometova strana reprezentuje speciální
aspekt magie. Dále reprezentuje spojení mezi astrálním sabatem (snovým sněmem)
a denní stranou (tedy magií)pozemského života. Denní strana je pochopitelně
manifestace ve hmotě. Kombinace těchto dvou aspektů, spojena s inspirovanou
vírou a činem, reprezentuje stav osobní síly, poskytující přístup k proudu
93, jež je vitálním zdrojem Thelemy.
V knize Dogma a rituál vysoké magie, od Elifase
Léviho, je popis jeho slavného obrazu Bafometa, jež následuje:
Kozel vyobrazený na našem titulním listě, má
na čele vrcholem vzhůru směřující znamení pentagramu, symbolu světla, jeho dvě
ruce vytvářejí znamení hermetismu, jedna z nich ukazuje nahoru na bílý
Měsíc Chesedu, druhá na černý srpek Gevury. Toto znamení vyjadřuje dokonalý
souhlas Milosrdenství a Spravedlnosti. Jedna jeho ruka je ženská, druhá mužská,
jako u androgyna Khunrathova, jehož atributy jsme musili sjednotit
s těmito (tj. našeho kozla), poněvadž je to jeden a týž symbol. Pochodeň
inteligence, která plane mezi jeho rohy, je magickým světlem universální
rovnováhy, obraz duše, povznesené nad hmotu tak, jako plamen, spojený
s materií, vyzařuje nahoře nad ní. Hnusná hlava zvířete vyjadřuje hrůzu
hříšníka, jehož hmotně jednající, jedině zodpovědná část, také jediná bude
trpět trestem, neboť duše je svou přirozeností necitlivá a utrpení podléhá
jedině tehdy, když se zhmotní. Kaduceus, umístění namísto pohlavního údu,
představuje věčný život, tělo, pokryté šupinami, pak vodu, nad ním umístěný
půloblouk atmosféru a následná křídla prchavost (volatilitu). Dvě ňadra a
androgynní paže této sfingy okultních věd představují lidství.
Plamen mezi rohy,
který symbolizuje magické světlo univerzální rovnováhy, má velký význam.
Představuje duši povýšenou nad materii (Lucifer) a tento plamen ozařuje
materii, ke které je připoután (Satan).
Manifestace Svatého
anděla strážce (Pravá vůle, skrytý génius a Duch světla) je výsledek invokace a
touhy stávající se tělem. Dva lidské aspekty čarodějného sabatu kozla (Bafomet),
jsou přítomny v ženě (Měsíc – čarodějnictví: síla mysli, snový stav, touha
iniciující víru, kterou projeví silní v konečném dosažení.) a muži (Slunce
– magie: manifestace síly v těle a akci).
Bez jedné je ta
druhá ničím. Kozlímu aspektu je kabalisticky přiřazováno číslo 77, jež vyjadřuje
samce, kozla a ďábla, kteří reprezentují plodnost, tvorbu, život a nespoutanou
sexuální sílu. Je to paralela se základem touhy, rovnající se akci, která má
základ v sexualitě řízené prvotně podvědomím, přestože se všechna touha
nemusí vztahovat k sexu.
¨
Aspekt hada je
reprezentován tradičně kundalini, ohnivým hadem ve formě falu, jež je
prostředkem konečné manifestace. Probuzení kundalini je spojení touhy a Id
(magicky řízená vůle). Jedna ruka Bafometova, ukazuje k nebi a ta druhá
k zemi. Což značí „Jak nahoře, tak i dole“, protože rovnováha je klíčem
k individuálnímu nabytí Luciferova grálu (světla, moudrosti a manifestace
konečného osvícení). Křídla symbolizují noční let a indikují význam lunárního
spánku v čarodějném kultu.
Kozlí čarodějný sabat,
nebo Bafomet, který je znám jako Bůh čarodějnic, je bytost vyjadřující touhu +
vůli = manifestaci. Noční strana stráží všechna velká mysteria Já. Výsledkem
průzkumu Já, ve všech formách, dovolí prožít a vyrovnat se, se všemi aspekty
individua a to jak pozitivními, tak negativními. Cíl spočívá v konečném
odhalení pravé vůle.
Pravá vůle se
manifestuje na denní straně, skrze magii. Síla, k tomu, aby se prosadila a
odstranila všechny překážky z cesty, je realizována skrze zkušenost a vůli
po dobrém zápasu. Bafomet stráží vyšší iniciaci v luciferské magii, ze
které zde nemůže být nic odhaleno.
Bafomet může být
také chápán jako Bůh poznání, přinášející rovnováhu mezi aspektem Satana
(mistrovství Země, Pán Šajtán) a Lucifera (vzduch, astrální projekce, mistrovství)
a spojení s dvojím aspektem Lilit (Země, noc a čarodějnictví) a BABALON (oheň,
vysoké magické umění).
Řád devíti úhlů
říká, že Bafomet je ve skutečnosti Paní krve, hltavá bohyně, jejímž společníkem
je Satan. Můžeme tedy Bafometa v tomto tajném mýtu ztotožnit s Lilit,
či Az.
Invokace Bafometa
je lunárně – solární brána k noční straně a vtělení denní strany.
Invokace
Bafometa
„Ó černý plameni, iluminuješ mě svou temnou
přítomností. Nechť se má síla probudí. Jsem obnažený a beztvarý. Odhaluji své
pravé Já, s jeho proměnlivou esencí, jež nemůže být vyjádřeno bez falše.
Od ohňů sabatu, ke svůdným bažinám letíme
temnou nocí, Ó Bafomete, osviť mi stezku pochodní temné iluminace.
Ty, jež neseš černé
poznání duchů, Bože šelem, Bože rojů, zahal mě touto nocí a rozpal mě ohněm
této moudrosti.
Víro! Vůle! Moci! IO
Bafomete! Jsem Bůh, jenž předsedá astrálnímu sabatu:
Bafomete, osvícený
Bože těla a ducha. Já jsem Bůh tvoření a přílivů inspirace.
Jsem Bůh, jenž ceny
nemá a Bůh, jenž ctihodný je.
Jako blesk udeří, tak
život vytryskne z mých očí.
Kozel a had a člověk.
Já znám jejich tajemství. Padlí zřící a andělé, jež náš svatý oheň navštěvují.
Jsem pánem čarodějnic, jež sabatový pohár vášně třímá. Ďáblovy kroky doznívají,
pod mým radostiplným pohledem, když putuji překrásným večerem pod měsíčním
nebem. Ke mně! Ke mně! Io Bafomet!“
Vzývání
Bafometa, černého stínu sabatu
„Z tichého zrcadla vystoupí čerň, mých mnohých
forem Já, šeptám a kvílím na konkláve čarodějů.
Jsem v této
podobě dobře znám, jako touha všech jmen minulosti a žhavá vášeň chtíče těla.
Koruna černého
plamene, mezi kozlími rohy, je však mým znamením hvězdy, spojené s Algol,
když Lucifer dýchá v samotném zdroji bytí.
Skrze mé ruce spojí se
vůle s vyšším i nižším, působí vize, skrze Brány Pekla a Nebe, tato
dvojitá extáze je průchodem mých očí, planoucích plamenem Azazela.
A uvnitř je světlo
Hekaté, takže z našeho spojení Slunečního semene a nektaru Měsíce,
povstane v těle jako touha.
Zaklínám slovy, která
tvoří hadí cyklus tvoření a destrukce. Můj rozeklaný jazyk promlouvá moudrostí
věků.
Existuji za hrobem a
před ním… ze kterého se vždy k sobě vracím.
Jsem kolébka bohů noci
i dne, z nichž světelné tělo září.“
