středa 13. února 2013

Něco málo z Necronomiconu - Jak vyrobit z tibetské houby šoggota

Jak vyrobit z tibetské houby šoggota

 Aži
V současné době je tibetská houba známa již v mnoha našich domácnostech. Většina z nás se více či méně zajímá o své zdraví a někteří tvrdí, že blahodárné účinky této houby na sobě pociťují už po velmi krátké době užívání. Tato houba je velmi dobře známa na Kavkaze, bájném místě dlouhověkosti. Zde se dává do velkých vaků k uchovávání kozího a kravského mléka. V tomto prostředí dorůstá ovšem velikosti statného květáku nebo fotbalového míče. Naši kavkazští kolegové nás ujišťují, že v této formě houba vykazuje jakousi formu nelidské mentální aktivity. Mnohý pastevec, rozespale vylézající v mrazivé noci ze své jurty, aby si ulevil do rozlehlé stepi, překvapeně zaznamenal, jako by se jeho mysli dotýkala jakási neviditelná mentální chapadla. Také v Tibetu ji dobře znají. Vždyť právě říše věčného sněhu dala této houbě přívlastek tibetská. V těchto končinách, kde není nic než modrý led a černé skály, stojí kláštery, jejichž zlaté báně probodávají černou pustou oblohu. Tady žijí skuteční znalci kyšky. Mlčenliví mniši dobře vědí to, co se na stepích jenom šeptá: tibetská houba je potomek šoggotů. Věky se převalily přes věky a mocný otrok kdysi tak hrdé rasy vzpomíná na zašlé časy v díži s mlékem. V záhybech jeho mysli stále přetrvává vzpomínka na jeho pána, a této skutečnosti můžeme využít při navázání snového kontaktu s velkým Cthulhu.


Tibetská houba
Abychom však s houbou mohli rituálně pracovat, musíme ji nejdříve vhodně pojmenovat. Říkat šoggotovi pouze šoggot je stejně pitomé jako říkat svému psovi pes. Kromě toho, jak známo to, co nemá jméno, pro vědomí neexistuje. Nejdříve si připomeneme obecné skutečnosti. Houba se nakládá na 24 hodin do mléka a za tuto dobu z něho vyrobí kefír. Potom se vyloví, omyje a zaleje čerstvým mlékem. A toto je ta nejvhodnější chvíle pro započetí naší práce.
Omytou houbu vložíme do misky, pohodlně se k ní posadíme a nejdříve ze všeho jí požádáme, aby přijala naši energii. Pak si představíme nekonečné universální moře světla, které nasáváme korunní čakrou, a skrze ruce nabíjíme houbu energií. Když cítíme, že je houba dostatečně nabita, načrtneme nad ní magickou holí nebo mečovou mudrou symbol vzestupného lunárního uzlu, totiž dračí hlavy, a intonujeme:

Y'AI'NG'NGAH
YOG - SOTHOT
H'EE - L'GEB
F'AI THRODOG
UAAAH
Takto šoggot ožije. Nyní mu dáme jméno podle tabulky s abecedou Nug-Soth:
Vezmeme hrací kostku a zatímco s ní třeseme se ptáme po jméně. První hod bude znamenat řádku, druhý hod písmeno v řadě. Pokud bude první hod vyšší než čtyři, házíme znovu. Tabulka je vhodná pro tvorbu šestipísmeného jména. Po jeho obdržení se zeptáme, zdali je jméno celé dalším hodem kostky. Liché číslo znamená ano, sudé ne. Když je jméno vytvořeno celé, zalijeme šoggota čerstvým mlékem a jdeme spát. Následující večer umístíme sklenici s houbou na oltář mezi dvě planoucí svíce zasvěcené práci s Necronomiconem. Vykonáme pentagramový rituál Necronomiconu a následně rituál septagramu, astrální chrám se sedmi kameny, otevřením brány toho kterého dne v týdnu.

neděle - Azathot žlutá
pondělí - Dagon fialová
úterý - Cthulhu červená
středa - Nyarlathotep oranžová
čtvrtek - Yog-sothot modrá
pátek - Shub Niggurath zelená
sobota - Yig černá


Abeceda Nug-soth
Když spojíme všechny cípy hvězdy a chrám ozáří paprsky dané barvy, přivítáme volanou bytost a požádáme jí, aby bděla nad naším dílem. Nyní se posadíme před oltář v pozici Vir, tedy zatneme ruce v pěst a se zahnutými palci je malíkovou hranou přiložíme na spánky. Upřeme pohled do šlemovité tekutiny a zvoláme třikrát šoggotovo jméno. Pak recitujeme:
Houbo z vesmíru, hvězdy jsou na nebi.
Můj ty šoggote, zaveď mě k pánovi.
Spánek má na víčkách, ve městě pod mořem.
Můj ty šoggote, staň se mým úhořem.
Houbo bez vady, zaveď mě do vody,
Proveď mě hlubinou, ke svému pánovi!
A znovu třikrát šoggotovo jméno. Pak ošetříme houbu běžným způsobem. Vylovíme ji, omyjeme a zalijeme čerstvým mlékem v dobře opláchnuté sklenici. S magickým kefírem se vrátíme k oltáři a znovu v pozici Vir nad tekutinou pronášíme:
Ph'nglui mglw'nafh Cthulhu R'lyeh wgah'nagl ftagn.
Zaklínání ukončíme tím, že nad tekutinou načrtneme sigilium Velkého Cthulhu. Uchopíme náš magický pohár oběma rukama a pomalu pijeme, zatímco si představujeme, jak se noříme do nevyslovitelných hlubin. Dále poděkujeme vyvolané bytosti a odešleme ji za bránu. Pak zrušíme septagram, postavíme se do středu kruhu, zkřížíme ruce na prsou, uhodíme jimi prudce do stran a zvoláme:
Kruh je rozlomen!
Nyní se odebereme na náš posvátný kavalec a očekáváme návštěvu ve městě R'lyeh. Je vhodné, pokud před usnutím nabíjíme spodní tan-tchien živlem vody. Naše chodidla, odpovídající astrologicky znamení Ryb, poslouží jako zóna kontaktu.
Tímto je celý rituál hotov. Magie Necronomiconu je poněkud dezintegrující. Pokud tedy náš rituál navážeme na něco, co už beztak denně vykonáváme, pomůže nám to tuto nesnáz překonat. Přejeme vám tedy hodně úspěchů při vaší dovolené pod mořem, ale musíme vás varovat, že tyto techniky mohou být nebezpečné. Nemůžeme a ani nechceme nést zodpovědnost za škody, které si může nepřipravený nebo neobratný ritualista způsobit! Jak sestupujete hloub a hloub, můžete potkat bytosti přátelské, ale také bytosti pořádně vyhladovělé. I když nepovažujeme práci s tímto systémem primárně za nebezpečnou, záleží na každém, jak si s plavbou mezi zrádnými útesy povede. Také tvoření elementálů není technika právě bez rizika. Užívání kefíru z tibetské houby trvá dvacet dní a pak se vkládá nejméně desetidenní pauza. Za tuto dobu může váš služebník dostatečně zesílit. Pokud se rozhodnete po této době šoggota rozložit, rozpusťte ho znovu v oceánu světla, načrtnuvše nad ním znamení dračího ohonu se slovy:

OGTHROD AI'F
GEB'L - EE'H
YOG - SOTHOTH
'NGAH'NG AI'Y
ZHRO
Pokud ho ovšem chcete ještě na pár výletů využít, dejte houbu k ledu. Raději však tuto otázku rozhodněte předem. Nenechte si svůj výtvor přerůst přes hlavu. Nyarlathotep s vámi!


Literatura:
Al-Azif
F.Bardon:Brána k opravdovému zasvěcení
J.Karika:Slovanská magie

Něco málo z Necronomiconu - Rituál pro vyvolání Yog-sothota a otevření brány

Rituál pro vyvolání Yog-sothota a otevření brány


Jednou zhltla hladová supice několik knih a vyvrhla rituál, aby měli její dítka koho vzývat v pustinách. Recyklovala dva rituály z Al Azif, která spojila do jednoho volání a knihu Donalda Tysona: Grimoire of the Necronomicon, ze které pochází poněkud přežvýkaný pentagramový rituál a zachovalý rituál septagramu. Obsah jejích útrob vám nyní předkládáme.


Drak ženu a ona jeho zabije, společně se pak koupou v krvi
Nejdříve vztyčíme na vyvýšeném a opuštěném místě při svátku Lammas, tedy prvního dne osmého měsíce, kdy se slunce nachází v pátém domě, sedm kamenů, které budou reprezentovat sedm planet. Uvnitř kruhu je oltář, který představují tři zapálené svíce rozmístěné do trojúhelníku, vrcholem k jihu, mezi nimiž je Yog-Sothotova pečeť. Účastníci se podle svého počtu rovnoměrně rozmístí po obvodu kruhu a velekněz uzavře prostor vytvořením pentagramového rituálu. Stojí na severu a magickou dýkou nebo mečovou mudrou načrtne pravou rukou obrácený invokační pentagram. Levou rukou učiní znamení Voor a intonuje:


Yiii-eee (znamení Voor)
Yig (znamení Kish)
Přejde k západu (hrotem dýky vytváří kruh) a načrtne další invokační pentagram. Levou rukou učiní znamení Voor a intonuje:
Yiii-eee (znamení Voor)
Dagon (znamení Kish)
Nyní přejde k jihu. Po vytvoření pentagramu učiní znamení voor a intonuje:
Yiii-eee (znamení Voor)
Cthulhu (znamení Kish)
Nakonec přejde k východu a intonuje:
Yiii-eee (znamení Voor)
Shub-Niggurat (znamení Kish)
Vrátí se na sever a uzavře tak kruh.Nyní intonuje:
Zazii, Zamaii, Puidmone mocný,
Sedone silný, El, Yod, He, Vau, He,
Iah, Agla,ochraňuj mě a pomoz mi při otevírání brány.
Zlo nemůže přijít ze severu!
Zlo nemůže přijít z východu!
Zlo nemůže přijít z jihu!
Zlo nemůže přijít ze západu!
Zlo nemůže přijít od zenitu!
Zlo nemůže přijít z nadiru!
Svá slova doprovází otočkou v daném směru.
V planoucím kruhu všechno uzamčeno!
Draba, draba, kalta, kalta, entemoss!
V planoucím kruhu všechno odemčeno!
Draba, draba, kalta, kalta, entemoss!
Accar, Zour a Maroud! Uzavírám kruh ať zlo nemůže vejít!
Draba, draba, kalta, kalta, entemoss!
Recituje opakovaně tuto formuli, třikrát obchází kruh i se svou magickou dýkou a ostatní kněží ho následují a kruh světí solí, vodou, kadidlem a ohněm. Po třetím obejití se všichni vrátí na svá místa a velekněz říká:
Per Adonai Elohim, Adonai Jehova
Adonai Sabaoth, Metraton Ou Agla Methon,
Verbum Pythonicum, Mysterium Salamandrae
Cenventus Sylvorum, Antra Gnomorum
Demonia Coeli God, Almonsin Gibor
Jehoshua Evam Zariathnatmik, Veni, Veni, Veni!
Nyní zaujímá místo u Jupiterova kamene, protože musí ještě vytvořit septagram. Tyson přiřazuje Yog-Sothota jupiterské sféře a tohoto přiřazení se přidržíme i my. Velekněz tedy, stojíc u tohoto kamene, svou magickou dýkou spojí všechny kameny načrtnutím zářící sedmicípé hvězdy. Tato hvězda je zkonstruována podle dnů v týdnu, ale velekněz jí bude vytvářet v opačném pořadí. Proto potáhne světelný paprsek nejprve ke kameni zastupujícímu Merkura, potom Mars a tak dále. Když vytvoří septagram a navrátí se k Jupiterovu kameni, celý chrám nechá rozzářit modrým světlem. Vytváří nad hlavou trojúhelník ohně, pomocí palců a prostředníčků. Dále otočí pravou ruku, takže polovina trojúhelníku míří dolů a hned na to otočí levou, takže získává trojúhelník vody. Teď tento trojúhelník otočí opět vrcholem nahoru a přiloží ho na čelo. Nyní pronáší deklaraci:
Slyš mě!
Králi nekonečného prostoru!
Hybateli planet!
Základe pevnosti!
Vládče zemětřesení!
Přemožiteli teroru!
Příčino hrůzy!
Ničiteli!
Zářivý vítězi!
Syne chaosu a prázdnoty!
Strážče abysu!
Bože nevzdálenější temnoty!
Pane dimenzí!
Záhado chápání!
Strážče tajemství!
Pane labyrintu!
Mistře úhlů!
Honče vůle!
Bode Omega!
Pane brány!
Dveřníku cesty!
Nejstarší!
Vše v jednom!
Bezčasý!
Umr At- Tawil!
Iak-Sathat!
YOG-SOTHOT NAFL'FTAGN!
Tvůj služebník tě volá!
Nyní uchopí všichni své magické hole a pohybují s nimi nejprve z prava do leva, potom nahoru a dolů, dopředu a dozadu, pak se otočí a vizualizují bod v čtvrté dimenzi, kolmý vůdči všem ostatním směrům. Nyní stojí všichni s holí ve vodorovné poloze namířené na oltář.Velekněz pronáší konjuraci:
Ó ty, který přebýváš v temnotách vnějších pustin, žádám tě abys vstoupil opět do světa. Ó ty, který setrváváš za sférami času, slyš mou žádost.
Načrtne astrologické znamení Dračí hlavy.
Ó ty který jsi branou a cestou, vstup, vstup, vstup, tvůj služebník tě volá.
Levou rukou učiní znamení Kish.
BENATIR! CARARKAU! DEDOS! YOG-SOTHOTH! Vstup! Vstup! Vyslovuji slova, lámu tvoje pouta, pečeť je odhozena, projdi branou a vstup do světa, já činím tvé mocné znamení!
Levou rukou učiní znamení Voor.Holí pak pentagram ohně.
Zyweso, wecato, keoso, Xunewe-rurom Xeverator. Menhatoy, Zywethorosto zuy, Zururogos Yog-Sothoth! Orary Ysgewot, homor athanatos nywe zumquros, Ysechyroroseth Xoneozebethoos Azathoth! Xono, Zuwezet, Quyhet kesos ysgeboth Nyarlathotep! zuy rumoy quano duzy Xeuerator, YSHETO, THYYM, quaowe xeuerator phoe nagoo, Hastur! Hagathowos yachyros Gaba Sub-Niggurath! meweth, xosoy Vzewoth!
Načrtne astrologické znamení Dračího ocasu.
TALUBSI! ADULA! ULU! BAACHUR! Vstup Yog-Sothoth! Vstup!
Po ukončení konjurace se všichni posunou o jedno místo a veleknězův post zaujme ritualista stojící po jeho levé ruce. Je teď na něm, aby pronesl konjuraci. Když skončí, účastníci se opět posunou o jedno místo a zaklínaní nyní pronáší další celebrant v hodnosti velekněze. Dbáme na to, aby počet konjurací byl šestnáct nebo třicetčtyři, což jsou jupiterova čísla. Po dosažení tohoto čísla doputuje k jupiterovu kamenu opět kněz který začínal a všichni zaujmou jógickou pozici draka. Velekněz intonuje:
Yog-Sothoth zná bránu.
Yog-Sothoth je branou.
Yog-Sothoth je klíčem a strážce brány.
Minulost, současnost a budoucnost, vše je v Yog-Sothothotovi.
Tím, který není jmenován,
Azathothotem,
Nyarlathotepem,
Shub-Niggurathem,
Těmito dvěma hady,
Tím, který stvořil prázdnotu,
Kadathem mrazivou pustinou,
Planinou Leng,
Yuggothem,
Lunou,
Osvobozením,
Svobodou,
Samasem, Gibilem a Nusukuem,
Vznešeným jménem Ea,
Sedmi démony,
Strážče,otevři bránu!
Chaosem,
Prázdnotou,
Světlem,
Temnotou,
Vzduchem,
Ohněm,
Vodou,
Zemí,
Klíči,otevři bránu!
Mou posvátnou přísahou,
nechť ti kteří chtějí odejít odejdou!
Nechť ti kteří chtějí vejít vejdou!
Nech nás nahlédnout do skrytého světla!
Nech nás nahlédnout do slepé prázdnoty!
Rozervi závoj!
Rozbij zrcadlo!
Odhal iluzi!
Viz,brána je otevřena!
Všichni pomalu pozvedají hůl nahoru, činí znamení rozhrnutí závoje a zůstanou v pozici Týfóna.(Ruce do písmene V)
Viz,uzly se plní silou!
Viz,dráhy se plní silou!
Viz,úhly se kroutí a otevírají!
Ritualisti nyní prodlévají v Yog-Sothotově sféře. Když se vize začíná vzdalovat, uctívači se pomalu vrací na zem a spolu s veleknězem povstávají. Ten ruší septagram, ale nyní postupuje podle dnů v týdnu a od Jupiterova kamene míří k Venušinu kameni, potom saturnskému na severu a tak dále. Když se navrátí k výchozímu bodu, nechá z chrámu zmizet modré světlo, přejde do středu kruhu, zkříží ruce na prsou, uhodí jimi prudce do stran a zvolá:
Kruh je rozlomen!
Tímto je rituál hotov. Pokud to účastníci považují za vhodné, očistí místo patřičným způsobem.




Z Fabiánovo zahrádky - Tajemství předků rodu Ramsay

Tajemství předků rodu Ramsay
Václav Pacheco


Před časem jsem psal formou deníku o událostech v Old mill buildings. To je asi správná formulace, protože zápisky jsem prováděl vždy až po několika dnech a tak samozřejmě byly zaznamenány jenom věci, které prošly určitým sítem rozmyslu a také ty, co nebyly příliš osobní.

Tyto události logicky vyústily v pátrání po historii domu. V místní knihovně jsme zjistili, že dům je nejstarším stavením z kamene v Alythu a že ho nechal postavit jistý sir Paul Ramsay z Bamf. Snažili jsme se tedy zjistit více o rodu Ramsay a vzrůstající intenzita paranormálních jevů v bytě nám jakoby potvrzovala správnou cestu, kterou jsme se dali. V knihovně jsme však, až na pár kusých zpráv o několika členech klanu, mnoho informací nesehnali. Dalším krokem bylo Museum of Alyth, jehož expozice byla ale bohužel zaměřena spíše na všední život dřívějších obyvatel, než na pečlivě zpracované dějiny městečka, a pouze do hloubky nějakých dvou set let. Svěřili jsme se tedy s našimi zážitky správci muzea a pověděli mu o našem odhodlání zjistit původ oněch jevů i o naší doměnce, že vše nějak souvisí s rodem Ramsay. Správce jménem Paul, sympatický chlapík po padesátce, nás ochotně vyslechl a dokonce nás nepovažoval za pomatence, sám dokonce přidal několik "duchařských" historek, které zažil ve White cottage, kde před časem bydlel.
Paul nám zapůjčil brožuru informací o klíčových klanech v historii Alythu, z níž jsme si pořídili kopii části o rodu Ramsay, a také byl tak laskav a odkázal nás na samotného lorda Paula Ramsay, jehož telefonní číslo nám poskytl, načež jsme povzbuzeni vyrazili domů.
Informace v brožuře byly opět nekompletní a zase pouze o několika členech klanu. Časové období posledních tří set let bylo zaznamenáno celkem podrobně, ale o našem domě či o Paulu Ramsay nic. Nicméně několik kusých zmínek o prapředcích rodu upoutalo mou pozornost. Tento samizdat, čímž dokument bezpochyby byl, obsahoval také z hermetického hlediska velmi zajímavou pověst o Ramsay jménem James s pohádkovým koncem. Tuto pověst si rozebereme níže, zatím jen uvedu, že některé pasáže přímo bily do očí svou alchymickou symbolikou, nehledě na fakt, že ústředním bodem celého příběhu byla výroba elixíru - medicíny zázračné moci! Bylo tedy velmi pravděpodobné, že jeden z předků dnešních Ramsayů byl adeptem Alchymie.
Dalším krokem měla být návštěva sira Ramsay na Bamfu, kam jsem však chtěl jít vybaven více informacemi, než se nám zatím podařilo shromáždit. Michal, můj spolubydlící a kolega v pátrání, ale jednoho dne ztratil trpělivost a vydal se na Bamf sám a bez mého vědomí. Sice mě to rozladilo, když se mi s tím večer svěřil, ale fotografie, které přinesl, mi zase spravily náladu. Na jednom snímku byl jednorožec, teď už jsem tedy nepochyboval.
Další, teď už společnou návštěvu, jsme si předem telefonicky domluvili na 28. září v poledne. Dorazili jsme tam na minutu přesně, ale díky jakémusi mítinku na nás sir Paul Ramsay neměl hned čas a tak jsme museli hodinu počkat.


Nakonec se nám však dostalo vřelého přijetí a my měli možnost s ním asi půl hodiny nerušeně hovořit. Paul Ramsay, jehož věk jsem odhadoval na něco kolem šedesáti, působil mnohem mladším dojmem. Vypadal jako nabitý energií, na otázky odpovídal okamžitě a zasvěceně. Orientoval se dobře v historii a když jsem zavedl řeč na alchymii a pokusil se ho uvést do tématu skutečného cíle alchymistova hledání, měl jsem z něj dojem, že o tom dobře ví, navíc reagoval, že je tomu už opravdu hodně dávno, co se západní medicína vyvíjí zcela jiným směrem, než jakým postupovali staří. Na moji doměnku o jeho předku alchymistovi však reagoval poněkud vyhýbavě a dodal, že znak jednorožce, na který jsem ho upozornil, je také symbolem čistoty a najde se též u královských rodů. Dále rozhovor pokračoval ve snaze objasnit původ rodu, k čemuž mě přimělo jméno Nessus znějící poněkud cizokrajně na Británii třináctého století. Sir Paul nám sdělil, že se má za to, že rod Ramsay je normandského původu (i když na Wikipedii jsem objevil i velmi zajímavé varianty jejich původu zakládající se na etymologickém rozboru jména Ramsay, ukazující na Island či jakýsi Havraní ostrov(!) a staré vikingské nájezdníky), ale že jméno může pocházet též z původní domoviny, např. Ramsau v Německu.
Po té jsme si popřáli úspěchu a rozešli se. V celku tedy žádná jednoznačná odpověď na mé doměnky, jen spousta nových otázek. Potíž je hlavně v tom, že z historie severu se nám dochovaly jen fragmenty a ještě k tomu schované v legendách a pověstech.



Z naší návštěvy jsem měl skvělý pocit, který však poněkud kalilo zklamání nad žalostně malým množstvím informací, o které bych se mohl opřít, a sice několika historických zpráv zaznamenaných v královských listinách a jedné legendě pohádkového ražení.
Provedl jsem rozbor legendy a pokusil se z ní dostat jádro skutečnosti, ale stejně jsem nebyl spokojen s výsledkem, a nakonec jsem všechno strčil do "šuplíku" a dokončení odložil na neurčito.
Nyní, skoro po roce, se k záležitosti vracím a pokusím se všechny materiály a historická fakta týkající se věci uspořádat přijatelným způsobem, abych mohl celou záležitost konečně považovat za ukončenou a také abych vyhověl přání (a v poslední době snad i naléhání) přítele a kolegy Pavla, který měl od začátku velký zájem uveřejnit mou práci na svých stránkách "Brdských supů".
Tak tedy, podle informací získaných v Museum of Alyth byly pozemky a panství Bamfu garantovány siru Nessus de Ramsay královskou listinou a to fyzicky Alexandrem II. roku 1232.
Řečený Ramsay údajně provedl lékařskou operaci na králi, jež mu zachránila život. Příběh byl navíc zkrášlen informací, že daná operace měla spočívat v odstranění žmolku vlasů z králova srdce.
Zde je jistá spojitost s pohádkovou legendou o bílém hadovi. V této legendě je jistý James Ramsay,obviněný z účasti na spiknutí proti králi, po zabavení statků vyhnán ze Skotska a na svých cestách potkává starého mudrce, lékaře, který ho přijal jako svého studenta.
Jednou se starý mistr svému studentu svěří, že kdyby mu byl schopen získat tělo bílého hada, mohl by připravit nejúžasnější medicínu, jaká existuje. Tohoto hada však že může nalézt jen v prameni na Bamfu.
Indicie zde řečené nám naznačují, že by mohlo jít o fixovaného merkura neboli spiritus mundi, acidus corporeus, jenž bývá v alchymické ikonografii znázorňován jako bílý drak či had. Alchymické texty zmiňující se o získání magnetu pro přitažení "nebeské vody" velice často hovoří o prameni této vody bublajícího u paty starého dubu. Že se jedná o samý počátek prací na Velkém díle snad není třeba ani dodávat.
Dále legenda říká, že James se v přestrojení vydává na cestu a nakonec se mu podaří tělo bílého hada získat a přinést zpět svému mistru.
Alchymisté byli vždy nuceni pracovat v tajnosti, mlčet o pravém poslání své práce, a tak i Ramsay v "přestrojení" pracuje na získání "bílého hada".
Dále se v příběhu vypráví, že James sice asistuje svému mistru při dokončení Díla, je mu však zakázáno tinkturu ochutnat.
Pokud byl legendární mistr skutečnou osobou z masa a krve či "pouze" vůdčí inteligencí není důležité, jisté je, že během svých prací nepostrádá vedení ani etických poučení, mistrův zákaz požití mi totiž dává smysl spíš jako varování před zneužitím kamene pro vlastní sobeckou potřebu. Pokud se domnívám správně, tak každý adept, úspěšný ve svém díle, svou tinkturu okusí, aby vyzkoušel její moc a uzdravující sílu sám na sobě, než ji podá nemocnému.
A proto také legenda přichází následně s historkou o nehodě při manipulaci s tinkturou, kdy si nepozorný Ramsay náhodou potřísnil ruku, kterou si vzápětí bezděky olízl.
Po požití elixíru získává Ramsay moc vidět do nitra lidí a možnost zjistit vždy pravou příčinu každé nemoci. Odchází od mistra, aby před ním utajil svou novou schopnost a stává se potulným lékařem.
Jak šel čas, začalo se mu stýskat po Skotsku a rozhodl se tam vrátit. Po návratu se dozvídá, že král je vážně nemocen a nechává se před něj předvést, aby ho léčil.
A zde se dostáváme ke styčnému bodu s dodatkem o žmolku vlasů v králově srdci, která zní dost neuvěřitelně, o operaci která ho měla odstranit ani nemluvě. V legendě se ale praví o velkém žmolku vlasů, který Ramsay zjistí díky své zázračné moci, v králově žaludku! Která verze je správná? Obě. Když totiž uvážíme, že vlasy jsou symbolem osobní, vitální síly a pozřené vlasy značí nemoc, jejich velký žmolek v žaludku /srdci/ jasně ukazuje na vážnou srdeční chorobu, zdánlivě nesmyslně umístěný žmolek vlasů v srdci totiž mluví pouze symbolicky.
A slíbený pohádkový konec: Ramsay dostává za odměnu zpět své panství a královu dceru za nevěstu.
Pár podobností se v obou příbězích najde, neníliž pravda? Posouzení nechám na čtenáři, stejně tak musím učinit i v případě "historických faktů", které se v závislosti na zdroji rozcházejí, a tudíž jsem bohužel neměl možnost, jelikož se mi nepodařilo nalézt nějakou digitalizovanou či jinou formu královských listin, posoudit správnost jednotlivých pramenů.
Co dodat na závěr? I když se díky nedostatku dostupných materiálů nepodařilo podrobně objasnit skutečnosti o tom, kdo z prapředků rodu Ramsay praktikoval Alchymii, je velmi pravděpodobné, že historie rodu tuto skutečnost obsahuje. Dává nám to jasně najevo jak množství alchymických prvků v heraldice rodu, zachovaných pověstech, které ovšem ústním předáváním nabyly legendárního rázu, tak především heslo na pečeti jednorožce. Nemůžeme než pochybovat, že se toto benediktinské heslo "Ora Et Labora" užívané alchymisty jako tradiční upomenutí pro "laboranta", že bez pravé víry ve svém umění nelze dosáhnout cíle, ocitlo na pečeti rodu v kombinaci s hlavou jednorožce, jenž je symbolem “Quinta esencia”, tedy vlastně oním cílem alchymistovým, úplnou náhodou. Na možnou námitku, že Nessus mohl být jen sympatizantem řádu benediktýnů mohu odpovědět, že ostatně většina hermetiků středověku náležela k nějakému řádu církve a kdo ví, kolik knězů a papežů praktikovalo magii nebo alchymii, o původu "křesťanských" symbolů, hesel, legend a jistých svatých přece víme svoje, vzponeňme např. biskupa z portálu Notre Dame nebo legendu o Chrystoforovi vysvětlenou v Tajemství katedrál geniálního Fulcanelliho.
Osobně se domnívám, že oním alchymistou byl právě Nessus, který nechal tuto pečeť zanést do královských listin, anebo jeden z jeho předků a on pečeť vybral na jeho počest. Pokud se mi podaří získat nějaké informace, které by do případu vnesli více světla, slibuji, že se k tomuto nesporně zajímavému tématu ještě vrátím v dalším článku.
Na úplný závěr mi dovolte uvést malý výňatek z knihy moderního alchymistyJohna Reida "Kurz praktické alchymie" :
"Bylo to díky modlitbě a práci, že bylo sesláno světlo na operace popisované starými mistry. Připouštím, mnohokrát nebylo to, co mi vyšlo, předpokládaným výsledkem. Vždy mi však byl dán klíč k jedněm z mnoha zavřených dveří a časem jsem porozuměl jazyku a výrazům starých alchymistů... Tato kniha a obrázky, které v ní jsou, mají pro vás v zásobě mnoho překvapení. Proto prosím Ora, Lege, et Labora! (Čtěte, Modlete se a Pracujte!)
Stránky Clan Ramsay Assosiation of North America:
Roku 1217 je Alexandrem II. zanesena jako pečeť sira Nessus de Ramsay hlava jednorožce s heslem ORA ET LABORA.
Z pramenů Museum of Alyth pochází dále informace o vnukuAdama de Ramsay (jehož křestní jméno udává Wikipedia jako William a který přísahal věrnost Edvardu I. Anglickému roku 1296)jménem Alexandr, který měl být, stejně jako jeho předek Nessus, vysoce uznávaným členem lékařské profese a osobním lékařem Jamese VI. a Charlese I.
Stránky Wikipedia tohoto Alexandra uvádějí jako Nicolase a zmiňují se o jeho vyznamenání za záchranu monarchova života.

Z Fabiánovo zahrádky - Taoistická magie

Taoistická magie

Ačkoliv v našich obcích rostou čínské večerky jako houby po dešti a v českých tělocvičnách je stále populární cvičit tai-či i čchi-kung, o čínské magii nevíme stále ještě ani zbla. Jednou z příčin tohoto jevu je ten, že sami taoisté většinou pohlížejí na magii a jí podobné disciplíny poněkud s despektem. Tak praví například Čang Po-Tuan:

"Dnešní lidé si myslí, že taoismus si vysoce cení kultivace života, ale nevědí, že principy metod kultivace života mají dvě strany - první, kterou je snadné začít a těžké dokončit, a druhou, kterou je těžké začít, ale lehké dokončit.
Příklady praxe první metody jsou: zušlechťování energie pěti výhonků, pití světla sedmi hvězd, koncentrování se na představy, masáže, dechová cvičení, recitování spisů, zaříkávání, čarování, cvakání zuby za účelem koncentrace ducha, celibát, postění se, udržování pozornosti ducha, utišení dechu, umístění myšlenky mezi obočí, obrácení vitálního toku k nápravě mozku, praktikování ložnicového umění, užívání minerálních a rostlinných medicín. S těmito všemi je snadné začít, ale těžké je dokončit." (1/156)
My se však chceme na některé z těchto metod nyní podívat blíže: Nejvyšší a spolu s osmi nesmrtelnými i nejpopulárnější bytostí náboženského taoismu je Nefritový císař. Je hlavou taoistické trojice. Po jeho pravici stojí Tao-čchun a po levici Lao-c´. Obvykle se označují jako Tři čistoty (San-čching). V taoistické praxi se však užívají jen symboly pravé trojice: původní (juan) t´ing, čchi a šen.
Jü-chuang (Nefritový císař), někdy zvaný Nefritový vládce či nebeský panovník, je většinou ztotožňován s hinduistickým Brahmou, buddhistickým Indrou a na nižším stupni s všemohoucím Bohem v židovsko-křesťanské a islámské tradici. Představuje šen (ducha), tchien (nebe), původní příčinu a přítomnost.
Tao-čchun (Vládce cesty) představuje ťing (regenerativní sílu) a je ztotožňován s bohem Polárky. Reprezentuje jen (lidstvo), interakci jin a jang a minulost.
Lao-c´ (starý filozof) představuje čchi (životní sílu a energii) a ztotožňuje se s taoistickou doktrínou. Reprezentuje tchi (Zemi) a budoucnost. (2/124)
Taoismus není učením o mysticismu; je to mysticismus. Taoismus, který se člověk učí studiem i cvičením, je alespoň pro západní způsob myšlení paradoxní. V čínské mysli však neexistuje žádný paradox. Pro typickou západní mysl hloubající o taoismu se zdá, že nejvyšší bytost ve skutečnosti neexistuje. Západní člověk by mohl v každém z nás pochopit tao, primárního ducha (jüan-šen) jako zdroj všech věcí - neosobní tvořivou sílu, ale pak by měl problém považovat mysticismus, Nefritového císaře a všechny rozmanité duchovní bytosti za něco jiného než za symboly. Pravý taoista ovšem nemá žádné potíže pochopit Nefritového císaře jako Nejvyššího pána nebes, ale jedním dechem tuto vznešenou postavu považuje jen za symbol jüan-šen. Pro taoistu v těchto zdánlivě opačných náhledech není rozpor - jeden je vnějším vyjádřením náboženské praxe a druhý sebezmocňujícím, vnitřním výrazem spirituality oddané náboženským principům. (2/134)
Autor knihy, ze které právě citujeme, také uvádí, že Nebeský císař se má uctívat denně, recitací textu Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře:
Pro ty, kteří inklinují k rituálním aspektům sebekultivace, je vhodné při recitaci umístit podobu Nefritového císaře nebo Tří čistot nahoru dorostřed oltáře nebo za oltář. Na každou stranu kadidelnice dejte zapálené svíčky a květiny. Před kadidelnici dejte tři malé misky s obětním čajem, vařenou rýží a ovocem či zeleninou. Ujistěte se, že místo, kde budete recitovat, je klidné a čisté. Do kadidelnice dejte tři zapálené kousky kadidla. Třikrát se pokloňte, dotkněte se hlavou podlahy a pokaždé zarecitujte "Modlitbu k nebeskému vládci, Nefritovému císaři, Nejvyššímu vládci nebes a všech nesmrtelných". Při každém doteku hlavy s podlahou v duchu obětujte květiny, cukrovinky, čaj, rýži, zeleninu a kadidlo Nefritovému císaři a představujte si, že jste před ním v jeho nebeském paláci. Tyto věci obětujte v naději, že dostanete příznivou odpověd na recitaci posvátné knihy. Během celého rituálu si udržujte uctivou a klidnou mysl. Když recitaci dokončíte, třikrák se ukloňte. Nakonec zapalte další tři kousky kadidla a dejte je venku do kadidelnice nebo na podlahu. Na závěr každé recitace se třikrát pokloňte.
Pokud se zájemce o tuto praxi nespokojí s modlitbou, kterou si sám vytvořil, nechť hledá další poučení v knize, na níž nalezne odkaz na konci článku. (2/161)


obr. 1 a 2: Nefritový císař

Fudo
Další zajímavé rituály jsme nalezli v knize "Magick, shamanism and taoism" od Richarda Herna. (3) Problémem trochu je, že autor, pokud jsme celou věc správně pochopili, je anglický thelemita, takže nevíme, nakolik jsou rituály autentické. Například tvrdí, že Bardon byl Rakušan, ale na druhou stranu i takový znalec jako Tyson považuje našeho Františka za Němce. Jedná se tedy spíše o obecně rozšířený omyl, který bychom museli nejspíš napravit my sami. Naskýtá se ovšem otázka, co ví Herne o exotické Číně, když se takto orientuje v evropském okultismu. Nicméně knihu považujeme za zajímavou a níže vybíráme několik inspirativních rituálů. Před každým z nich Herne doporučuje invokovat, po vzoru japonských buddhistických kněží za doprovodu specifických muder, boha Fudo, což je předbuddhistické božstvo moudrosti a ohně. Tento bůh bývá obyčejně zobrazován rudý nebo modrý a jeho tělo bývá obklopeno božskou plamennou aurou, Japonci zvanou funagoko. V pravé ruce má meč reprezentující jeho moudrost a autoritu. V levici drží provaz, kterým poutá nadpřirozené bytosti a další chaotické síly, které jsou nepřátelské procesu osvícení. Někteří ho identifikují s nejvyšším japonským buddhou Dainichi Nyorai, kteréžto jméno se překládá jako "Velký sluneční Buddha". Fudo je tedy i božstvem solárním, ozařujícím temnoty nevědomosti.
Není nám příliš jasné, proč zde není využíváno spíše autority Nefritového císaře, ale jak známo, pro taoisty není problém vzývat Buddhu a buddhisté prý zase plně uznávají Nefritového císaře. Samotnou invokaci zde neuvádíme, je to invokace jako každá jiná.



obr. 3 a 4: Fudo



obr. 5: Dainichi Nyoram

První rituálem je invokace dračí síly. Autor v poznámce pod čarou uvádí, že podle původní tradice je draků pět a v tomto případě je pátý drak uprostřed těch čtyřech a je jím operatér sám.
Podle Beera je drak obdařen nepolapitelnou nebo skrytou podstatou, která mu umožnuje měnit podobu. Může se udělat neviditelným, zmenšit se do podoby housenky bource morušového, nebo se zvětšit natolik, že naplní nebesa. Za jarní rovnodennosti vystupuje na oblohu, kde zůstává až do podzimní rovnodennosti, kdy sestupuje do hluboké tůně, kde se až do následujícího jara zahrabává do bahna.
Typický drak se vyznačuje třemi odlišnými částmi těla a devíti podobnostmi. Ony tři části těla jsou: 1) od hlavy až po přední nohy, 2) od předních nohou až do pasu, 3) od pasu k osasu. Devět podobností: 1) hlava připomínající velblouda, 2) rohy paroží antilop, 3) oči se podobají očím démonů, zajíců nebo krevet, 4) krk vypadá jako had, 5) šupiny jako rybí, 6) břicho připomíná žabí nebo obří škebli, 7) uši kravské, 8) přední nohy a pracky jsou tygří, 9) pařáty orlí. Na hřbetě se mu táhne hřeben tvořený plamínkům podobnými hřbetními ploutvičkami, zašpičatělé ploutvičky mu vyrůstají i z tlamy, brady, kolen a ocasu. Na horní čelisti má kapří vousky a zvlněná, vlající hříva se nápadně podobá koňské. Pár divokých očí se upírá vzhůru, obočí směřuje dozadu. Zuby jsou ostré a jazyk dlouhý a zvlněný. Z horních končetin mu šlehají bleskům podobné plameny, když se řítí vlnícími se oblaky s drahokamem v každé tlapě. Nebeský nebo palácový drak, symbol čínského císaře, má pět pařátů. Ministrům příslušel drak se čtyřmi drápy a nižším úředníkům se třemi. Počínaje dynastií Jüan (1271-1368), kdy císař zakázal prostému lidu nosit dračí insignie, byl pětiprstý drak vyhrazen výlučně císaři. Na brokátových rouchách císaře se objevuje devět draků, osm zjevných na vnější straně šatu a jeden "skrytý" na straně vnitřní. Nebeský pětiprstý drak byl symbolem císaře a Nebes. (3/89, 90)
Pohyb draků podél páteře je jistě zajímavý, rozhodně se tím však nevyčerpává.

Invokace dračí síly

Na západě měli křesťané pro pohanský symbol draka pouze nepřátelství a posměch, takže ještě i nyní, po tolika letech, působí tento obraz na mnoho nepohanů poněkud komicky. Evokuje obrázek bezzubé ještěrky z pohádek pro děti a na druhou stranu akademický racionalismus vysvětluje tyto legendární bytosti jako zjednodušenou folklorní interpretaci dinosauřích kostí. Ale na východě zacházejí s tímto symbolem s velkým respektem a vždy hrál důležitou roli v sociálních zvyklostech, umění a magicko-náboženském myšlení, po mnoho tisíc let. Jednu z nejranějších uměleckých ukázek této bytosti, ukazující hadu podobnou formu s nohama, můžeme vidět na čínské červeně glazované vinné amfoře, datované do konce třetího tisíciletí př.n.l.
Drak (čínsky lung) je Číňany považován za nejposvátnější stvoření principu Jang. Vyjadřuje císařskou moc, autoritu nebes a její tvořivou sílu v přírodě, projekci mužské sexuální energie, a tak podobně. Toto důležité spojení s jangovou polaritou je také, podle tradiční čínské ideje, zdůrazněno tím, že drak má na těle jednaosmdesát šupin. Devítka je velmi mocným jangovým číslem a když je tato síla dvojnásobně zesílena znásobením sebe samé, výsledkem je osmdesát jedna. Toto finální číslo může být čteno jako rozšíření nebo jako dokonalá akce, vycházející ze síly podstaty devítky. Čínskými filosofy bylo známé jako "dokonalé číslo" a není náhodou, že základní text taoismu, Tao-te-ťing, má také osmdesát jedna veršů.
Dračí magické tělo, schopné měnit tvar do miriád různých forem, které je doma jak v nebeských výšinách, tak v hlubinách mořských, je typickým archetypem změny, ryzím symbolem taoistické magie. Neviditelně se hýbe v nesmírných rozlohách nebes a povzbuzuje mraky, aby vydaly svou zásobu deště. V širším smyslu také zastupuje samotné Tao, jež se pohybuje skrze všechny stvořené věci, povzbuzuje je k hledání vlastního výrazu a vyzdvihuje jejich Pravou vůli. Panteistická a pohanská idea, že tato spouštěcí síla je přítomna ve vší přírodě, byla vhodně ilustrována japonským spisovatelem a všestraným umělcem Okakurou Kakuzou, který viděl tuto dračí esenci ztělesněnou v mnoha prvcích světa a v elementárních silách, které ho obtáčí. Vlhká kůra stromů byla dračími šupinami, ve řvoucím větru slyšel pláč jeho mocného hlasu a rozeklané blesky na obloze se podobaly náhle roztaženým dračím spárům. Tato mýtická pozorování přírody spočívají v kouzlu okamžiku, kdy svědek zří neočekávaná zjevení draka, jež naplno zaujímá jeho pozornost, dříve než zmizí stejně tak rychle, jako se objevila. V hluboce esoterním smyslu je toto alegorií rychlé erupce Tao do lidského vědomí. Podobně jako v kabale mezla, záblesk vlivu, emanující dolů Stromem života z Keter do Malkut. Představuje vpád magicko-spirituální imanence a inspirace, která iluminuje adeptovu mysl, čímž ji otevírá božské přítomnosti a osvěžuje ji novými stimuly. Pomocí dračí mytologie se také vyjadřovala mnohá tajemství sexuální alchymie, jako šifrované odkazy, které byly zpočátku určeny pouze zasvěcencům. Příklad takového okultního dvojsmyslu můžeme najít v legendě, že draci horlivě slídí po zvláštním šperku, známém jako "kámen temnoty". O tomto nevídaném klenotu se praví, že je dutý a že ve svém středu drží "vitální esenci mědi". Jestliže porozumíme tomu, že drakem je zde míněn falus zasvěcence a měď (čínsky tˇung) je synonymem rudé barvy a má důležitou asociaci s temnotou feminního Jin, pak je sexuální význam této historky jasný.
Symbol okřídleného letícího draka také značí magickou sílu Kundalíní, ohnivého hada, stoupajícího tělem jogína či tantrika.


V následující invokaci bude praktikovým cílem povolat kombinované síly takzvaných čtyř dračích králů světa. Tito duchové jsou takto zváni proto, že uplatňují vliv na hlavní světové strany a vládnou nad jejich příslušnými oceány. Tuto operaci nazývám "Moře dechu", a to z toho důvodu, že se dotýká podstaty a může být použita k stimulaci vlastní magické síly okřídleného hada zvýšením esenciálního ling1)) uvnitř psychofyzického těla. Před zahájením si připravte rituální meč, zvonek, posvěcený talisman dračí síly a mělký pohár nebo škebli naplněnou mořskou vodou. Jestliže máte k moři přeci jenom daleko, můžete jako přijatelnou alternativu vytvořit silný solný roztok ze sladké vody a mořské soli. Zdařilý obrázek čínského draka může být také použit jako výchozí bod pro mentální koncentraci. Můžete také shledat užitečným použití rituálního bubnu, ale netrapte se, pokud zrovna žádným nedisponujete.
Postup:

1. Přijměte rituální podobu Fuda
2. Otočeni směrem k jihu zazvoňte devětkrát na zvonek a zaujměte pohodlnou pozici před oltářem. Ze zřejmých důvodu je jednou z nejvhodnějších pozice draka, při které praktik poklekne na podlahu a usedne na paty. Hlava a páteř jsou v jedné rovině. Pokud používáte obrázek draka, umístěte ho do výše očí, abyste nemuseli ohýbat krk.
3. Pozvedněte dračí talisman a učiňte mudru "diamantový blesk". Talisman pak podržte mezi nataženými ukazováčky a soustřeďte se na obrázek draka před vámi (nebo zavřete oči a imaginujte obraz draka). Mentálně přivolejte dračí sílu a všechny vlastnosti které jí připisujete, aby řídila vaši mysl. Vyhněte se provedení této práce mechanicky, nebo čistě intelektuálně; dovolte vašim emocím vyvolat potřebu síly, jež k vám přichází! Drak je pohyblivá a mysteriózní síla, nikoliv studený a racionální koncept.
4. Když cítíte, že jste vystoupili emocionálně dostatečně vysoko, spalte talisman v plameni svíčky nebo lampy a popel vhoďte do slané vody. Koncentrujte se na myšlenku, že jste právě vytvořili spojení mezi sebou samým a silami, které jste evokovali. V tomto okamžiku také můžete posvětit základnu svojí páteře a vrcholek svojí hlavy takto nabitou tekutinou.
5. Postavte se, ukažte svým rituálním mečem směrem k jihu a vizualizujte Dračího krále Jižního oceánu. Jeho barva je rudá a vlní se jako háďě ve vzduchu před vámi. Jeho jméno je Ao Ch'in. Dále ho lákejte vlastními slovy, zatímco se duch před vámi zvětšuje do dračí velikosti.
6. Přejděte směrem k severu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále Severního oceánu. Jmenuje s Ao Šun a jeho barva je černá. Invokujte ho.
7. Přejděte směrem k východu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále Východního oceánu. Jmenuje se Ao Kuang a jeho barva je azurově modrá nebo modrozelená. Invokujte ho.
8. Přejděte směrem k západu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále západního oceánu. Jmenuje se Ao Jun a jeho barva je bílá. Invokujte ho.
9. Zaujměte opět asánu, tváří k východu, takže máte nyní černého a rudého Dračího krále po své levé a pravé straně. V tomto okamžiku můžete začít rytmicky bít na buben.
10. Imaginujte, jak se tito dva králové zmenšují do původní velikosti a vstupují do vašeho těla v oblasti páteře.
11. Nadechujte pomalu a zhluboka a koncentrujte se na tyto dva krále, kteří vystupují současně vzhůru páteří, až do dutiny lebeční. Pokuste se vše načasovat tak, aby dosáhli vrcholu v okamžiku, kdy váš dech dosáhne maxima.
12. Nyní pomalu vydechujte a nechte krále zase sestupovat podél páteře dolů, dokud nedosáhnou její základny.
13. Opakujte tento proces jak dlouho uznáte za vhodné, dříve než odešlete krále nazpět do jejich kvadrantu.
14. Nyní se otočte tváří k jihu tak, aby jste měli modrého a bílého krále po levé a pravé straně.
15. Opakujte body 10 až 13 s těmito dvěma draky.
16. Když jste připraveni rituál ukončit, poděkujte králům za jejich asistenci a dovolte jim navrátit se do jejich vlastních těl.
17. Odložte rituální podobu Fuda.
18. Slanou vodu můžete vylít nazpět do moře nebo ji uschovat k dalšímu použití. Není právě vhodné jednoduše ji vylít do záchodu.
Jestliže se budete k rituálu vracet, nemusíte znovu vytvářet dračí talisman, pakliže použijete tu samou vodu, kterou jste si připravili při svém prvém pokusu. Jestliže ale použijete novou, musíte pochopitelně vykonat celou proceduru znovu. Jako alternativu k vodě mořské, či solnému roztoku, můžete použít vodu z řeky nebo jezera, které je folklorně tradičně spojováno s přítomností draků nebo drakům podobných duchů. Toto přidává vodě potřebný symbolický význam a zvyšuje tak psychologický dopad. V mém vlastním případě jsem kupříkladu před několika lety často používal vodu ze skotského jezera Loch Ness, které je nejen domovem legendárního monstra, ale s tímto kusem země jsem svázán hlubokými emocionálními a spirituálními pouty. Každé takové další osobní obohacení, které můžete přinést do své práce, vám může napomoci k úspěchu o to rychleji.



obr. 7: Mudra blesku
Další rituál nám připomíná, že I Ťing není pouze divinační pomůckou, jak jej chápeme u nás, ale mocným magickým systémem. Autor zde zmiňuje dvě byliny. Jak jsme byli informováni, ženšen je vhodný pro muže po čtyřicítce a spíše v zimních měsících. Jak by ho měli užívat ženy, se svou jinovější přirozeností, bohužel nevíme. Chvojník, v čínské fytoterapii známý jako ma-huang, se stal základem nějakých přípravků na hubnutí, což se ukázalo jako ne zcela nejlepší nápad, a proto upadl v nemilost. Cesta bylin je plně v souladu s taoistickou filozofií, i když může v tomto případě působit poněkud zavádějícím dojmem. "Čchi" znamená energii, "kung" zase práci. "Čchi-kung" je tedy "práce s energií". Dalo by se říct, "spojení se s nejvnitřnější podstatou", což, jak z logiky věci vyplývá, nelze konat jinak, nežli s největší střízlivostí. Další poněkud nezvyklou věcí jsou v tomto kontextu dechová cvičení, neboť u nás jsme přeci jenom zvyklí na školy měkkého, léčivého čchi-kungu a školy tai-či. Toto je například ukázka typického postoje instruktora tai-či, stylu Jang, k otázce regulace dechu:
"A co dýchání?" Byla to správná otázka, protože problematika dýchání se v knihách o tai-či objevuje. Zodpověděl jsem jí slovy, která stále používám - při cvičení forem cvičme naprosto uvolněně, třeba i volnějším tempem, dýchání se už samo přizpůsobí. Takový je můj názor, je to maximálně přirozené. V království zvířat jsou zastoupeny všechny pohyby zvířat, ptáků, plazů, ryb, hmyzu, které všeobecně převyšují pohyby člověka. Zvířata mají to, co jsme my sami z větší části ztratili. Je to schopnost "nepřekážet" pohybům vlastního těla. Tai-či by mohlo být jednou z možností, jak se této zábrany zbavit, přestat navršovat dýchací cvičení až na samý vrchol všeho toho nepořádku, který si sami v sobě naděláme, a nakládat si tak ještě další dávku problémů. (5/195) Těžko by však někdo mohl popřít, že zde dechová cvičení mají své místo.


Taoisté se velice zajímají o medicínu a nacházíme mezi nimi mnoho léčitelů. Ale jejich cíle byly dalekosáhlejší a jejich metody odlišné. Rozlišovali v těle tři oblasti, které nazývali tři Rumělková pole, z nichž nejvyšší nalézá se v mozku, druhé je poblíž srdce a třetí pak pod pupkem, v místech, kde leží Oceán dechu (Čchi - chai). Rumělková pole jsou zároveň strážena - stejně jako ostatní části těla - strážnými duchy (čen), ale taktéž obývána Třemi červy, třemi zlověstnými démony. Tito útočí na vitalitu svého hostitele, nejvyšší démon napadá oči a způsobuje rozličné potíže v hlavě, střední démon napadá břicho a vnitřnosti, nejnižší démon vyvolává nemoci ledvin, zbavuje člověka jeho esence a kostní dřeně, vysušuje jeho kosti a oslabuje jeho krev. Adept se jich proto musí zbavit tím, že se zřekne běžných pokrmů, jejichž esencí krmí Tři červy.
Až po vyhnání vnitřních démonů stane se skutečná praxe nesmrtelnosti dokonale účinnou. Od tohoto okamžiku živí se adept jen esencemi. Technika zvaná "Pět zárodků" umožňuje získat "dech" Pěti prvků a posílit pět vnitřních orgánů. Všechny tyto způsoby obživy emanacemi nebo dechem jsou vylepšením starých dechových technik, jejichž hlavním principem bylo - vyplivnout starý dech a nechat vstoupit nový. Provádělo se to pomocí nádechu nosem a výdechu ústy. Ale i sám svět je oživován mohutným dýchání, ve kterém je třeba odlišit živý a mrtvý vzduch. První převládá od půlnoci do poledne, druhý od poledne do půlnoci. Dechová cvičení se tedy mají provádět jen v době vlády živého vzduchu. Cvičení nespočívá jen v běžném dýchání, nýbrž ve vedení dechu tak, aby dech Devíti Nebes vešel nosem, prošel celým tělem a rozlil se v "Paláci mozku". Dech vedeme pomocí "Vnitřního vhledu", který umožňuje adeptovi nasměrovat svůj pohled dovnitř (neboť pohled slouží Číňanům nejen k vidění, ale i k osvětlení) a zkoncentrovat svou mysl. Pak vizualizuje svůj dech, někdy v podobě homunkula, a vede jej dle libosti až na nemocné místo, aby s jeho pomocí odstranil překážku, způsobující potíže. Speciální technika, zvaná embryonální dýchání, spočívá v tom, že neobíhá dýchaný vzduch, nýbrž "vnitřní dech". (Tato technika se prakticky neliší od Vnitřní alchymie). (1/16,17)

Čchi kung a kosmické větry

Čínská magická filosofie se podrobně zaobírá několika okultními vlivy, které emanují a jsou spojeny s osmi světovými stranami, takzvanými větry "bran". Tyto jsou pak spojovány s osmi trigramy I Ťingu. Tyto větry jsou dále spojovány s osmi mýtickými gigantickými pilíři, které, alespoň podle legendy, jsou stvořeny k tomu, aby oddělovaly nebesa a zemi.
V magické praxi a meditaci nejsou chápány čistě jako větry z různých zeměpisných stran, ale jako rozdílné typy prány nebo čchi. Ta může být přivedena do těla příslušnými dechovými cvičeními a meditací, tak jako těmi, která vyvinuli čínští praktici čchi-kungu. Tyto techniky jsou vyvinuty k tomu, aby bylo dosaženo yang-sheng, tedy vyživování lidského těla vitální energií. Staří magici považovali tento proces za tolik důležitý, že ho také symbolicky vyobrazili na určitých magických talismanech. Na jednom z nich, který je známý jako "Levá a pravá ruka nesmrtelného", vidíme taoistického čaroděje zaujímajícího jednu z pozic čchi-kungu, známou jako "mnišská pěst". Tato pozice je také používána v kung-fu meditaci Železné dlaně, která využívá speciální dechové postupy, při kterých jsou ruce umístěny na úroveň pupku do pozice, jako by držely neviditelný míč.
Individuální přirozenost těchto rozdílných větrů a jejich možný efekt na psychofyzické tělo lze vytušit kontemplací na jejich přídomky, které Číňané připsali každému z nich, a také podle charakteristik jim připsaných trigramů.

SVĚTOVÁ STRANATRIGRAMVÍTR
JihČchienvelká bouře
SeverKchunledový vítr
VýchodLivětrný žár
ZápadKchanstálý vítr
JihovýchodTuejradostný vítr
JihozápadSunchladný vítr
SeverovýchodČenhřmící vítr
SeverozápadKenostrý vítr

Začátečníci v dechových cvičeních by se neměli snažit postupovat příliš rychle a experimentovat s komplikovanými technikami čchi-kungu a pránajámy bez dozoru; vždy je tu riziko hyperventilace a jestliže nemáte po ruce zkušeného průvodce, měli byste vyhledat radu zkušeného praktika, dříve než s takovými postupy začnete.
Nicméně jednoduchá metoda, načrtnutá v této kapitole, může studentovi představit základní procesy čchi-kungu relativně bezpečným způsobem. V neposlední řadě můžete také lépe pochopit rozdílné typy osobností, které jednotlivé trigramy zastupují.
Tato cvičení je nejlépe provádět poránu, pouze po lehké snídani, nebo začít šálkem ženšenového čaje. Jinou tradiční metodou je inhalování usušeného chvojníku, zalitého vroucí vodou. V tomto případě není cílem pouze pročištění dýchacích cest, ale také napomoci probuzení čaker, které se stanou vnímavější vůči zvětšenému přítoku čchi. Nejnovější archeologické výzkumy v Číně naznačují, že wu2) používali chvojník jako součást šamanského transu při ceremoniích a invokacích bohů. Jedná se o primitivní nahosemennou rostlinu, v Orientu využívanou po tisíce let v medicíně a obřadnictví. Nicméně všechny tyto podpůrné pomůcky jsou skutečně dobrovolné. Je nutné jisté opatrnosti, hlavně co se týče užití chvojníku, jak při inhalování, stejně tak jako při jeho pití ve formě nálevu, neboť má velmi silné účinky. Zmiňuji se zde o něm hlavně kvůli úplnosti. Ti, kteří jsou přesto odhodláni tuto rostlinu vyzkoušet, měli by tak činit obezřetně, ne častěji než jedenkrát za týden. Také ti, kteří trpí hypertenzí, diabetem, tyreotoxikózou, koronární trombózou a dalšími srdečními problémy ho nesmí užívat. V případě potřeby konzultujte užití s lékařem, nebo se užití byliny vyhněte. V každém případě je nyní rostlina v některých zemích nedovolená a jejím užitím můžete sami sebe dostat do problémů. Experimentátorovi může být také nápomocna kniha "The magical and Ritual Use of Herbs and Aphrodisiacs" od Allana Millera, dříve než se svými pokusy započne. Ženšen je ovšem volně dostupný, populární kořen a je obecně považován za jeduprostý. Někteří odborníci se však vyslovují proti jeho užívání lidmi s bolestivými plicními chorobami, pokud jsou zde signály, že zvýšený tlak může zvýšit bolestivost jejich obtíží.
Nezkoušejte také experimentovat se všemi větry při prvním sezení. Najděte si čas pracovat s každým z nich zvlášť a všem věnujte stejnou pozornost; nikdy nedovolte jedné ze sil, aby převážila nad ostatními. Jenom tak z nich můžete vytěžit maximum a vyhnete se jakékoliv škodě, která by mohla být zapříčiněna nadměrným přijetím jednoho druhu energie do vašeho těla.
Postup:
1. Přijměte rituální podobu Fuda
2. Připravte si meč, dobrý je i tichý větrák, pokud nějaký vlastníte, a do vzduchu před vámi načrtněte příslušný trigram, v jemu odpovídající světové straně. Vidíte ho živě žhnoucí před vámi a ve správné barvě.
3. Zůstaňte tváří k trigramu a imaginujte, že vítr z této světové strany začíná dout kolem vás. Cítíte ho na kůži a on ovlivňuje vaší mysl i smysly. Jeho přirozenost vychází z trigramu. Kupříkladu Kun si můžete představovat jako ledový závan, který se vás dotýká z temného království zimy a který proniká až do kostí; Čen, to může být elektrizující zkušenost, která vás plní radostným pocitem energie; závan Tuej vás prosvětlí a nejspíš provoní vůní květin, která vás naplní pocitem štěstí, a tak podobně. Soustřeďte se na myšlenku, že to není pozemský vítr, ale dynamická čchi, energie života samotného.
4. Zhluboka nadechujte nosem a pomalu počítejte do čtyř, přitom imaginujte, že dech prochází tělem až do oblasti solar plexu.
5. Zadržte dech na osm dob a nechte čchi energetizovat solar plexus. Vizualizujte, že tato oblast žhne intenzivním světlem.
6. Vydechujte ústy, počítaje znovu do čtyř, a pak znovu zadržte dech na osm dob.
7. Opět započněte celý dýchací cyklus.
8. Pokračujte tak dlouho, jak si přejete, ačkoliv je vhodné zpočátku cvičit raději krátce, alespoň do doby, než získáte více zkušeností. I když můžete cvičení přerušit, kdykoliv se vám začne točit hlava. Můžete shledat užitečným udržovat počet dechových cyklů pomocí růžence nebo provázku s uzlíky. Pokaždé, když dokončíte jeden dechový okruh, posuňte prst o jeden korálek nebo uzlík. Pokuste se udržet mentální soustředění, abyste nebyli vyrušeni od cvičení. Pokuste se zvyšovat počet cyklů při každém sezení.
9. Když dokončíte dechový cyklus, zůstaňte v pohodlné asáně a vyprázdněte svou mysl. Nechte sílu vdechované čchi "promluvit k vašim smyslům". Věnujte pozornost všemu, co vám vytane na mysli, ale nechte to plynout. Také zaznamenejte jakékoliv nezvyklé fenomény, jako je zvýšení vnitřního tepla v některé části těla nebo zvýšeného pocení.
10. Odložte rituální podobu Fuda.
Adepti čínské magie jsou známí svou schopností aktivovat vnitřní teplo, které může být generováno praktikami čchi-kungu a využíváno k léčení. O některých se dokonce říká, že svůj vnitřní magický oheň rozvinuli do takového rozsahu, že mohou uvařit vodu umístěnou v nádobě na jejich břichu či stehnech! Dobře známí jsou tibetští lámové, kteří produkují toto teplo, po jejich zvané g-Tum-mo nebo Tumo, k rychlému usušení mokrých prostěradel, obtočených kolem jejich těl, zatímco oni dokonce sedí uprostřed sněhových závějí. I když není běžné, aby většina lidí aspirovala na tak vysoký stupeň dosažení, tato vyprávění nám dobře ilustrují legendární sílu čchi. V případě aplikace čchi na nemoc zde můžeme vidět možný potenciál využitelný jak pro sebe, stejně tak dobře jako pro ostatní. A s rozumem vystupňovanou horlivostí může silnou osobní úroveň čchi dosáhnout každý seriózní cvičenec.
Po každém cvičení čchi-kungu je moudré rozptýlit přebytečnou energii z těla, například následujícím jednoduchým čistícím cyklem. Nadechněte se jak nejvíc můžete a vytvarujte rty, jako byste chtěli zapískat. Vypuďte vzduch v krátkém silném výdechu a pár vteřin odpočívejte, dokud nejsou plíce zcela prázdné. Opakujte několikrát, avšak pozor na závratě.

Vysvětlivky:
1) ling - magická síla nebo spirituální esence
2) wu - čínský čaroděj, magik, jak mužský, tak ženský

Prameny:
1. TAO Výbor s klasických taoistických spisů CAD PRESS 1994
2. Olson: Posvátná pečeť mysli nefritového císaře PRAGMA
3. Beer: Symboly tibetského budhismu BB/art 2005
4. Herne: Magick,Shamanism and Taoism Liewellyn Publications 2001
5. Crompton: Taiči, VOTOBIA 1996

Z Fabiánovo zahrádky - Kosmické grafy a mapy

Kosmické grafy a mapy
Garreth Knight
překlad z knihy Magical Images and the Magical Imagination
Kosmické grafy nebo mapy nejsou magickými obrazy samy o sobě, jako spíš systémy magických obrazů. To znamená, že to jsou prostředky, jimiž mohou být jednotlivé symboly nebo magické obrazy zobrazeny ve vzájemném vztahu. S jejich pomocí můžeme vidět kde jsme, odkud jsme přišli a kam směřujeme. Jedno z nejdůležitějších z těchto kosmických schémat je ukázáno na obr. 1.


obr. 1.: Krystalické sféry

Zde vidíme zemi umístěnu ve středu universa. Země sama je utvořena z tradičních elementů země a vody, obklopená vzduchem, po níž následuje sféra ohně. Pak přichází nebesa, která jsou zobrazena jako řady krystalických sfér. Každá z nich je spojena s jedním z kosmických subjektů viditelných pouhým okem, které se objevují na své opakující se pouti oblohou. Jejich pořadí je Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn.
Nad těmito sedmi sférami je další, která obsahuje fixní hvězdy. Patří mezi ně nejen dvanáct souhvězdí, jejichž magické obrazy jsou znameními zvěrokruhu, ale i dalších třicet šest, protože bylo čtyřicet osm souhvězdí uznáno astronomy starověku jako symbolické, nebo magicky rezonující (další souhvězdí jsou poměrně moderní doplňky, založené na intelektuálních fantaziích astronomů sedmnáctého a osmnáctého století, a nejsou plodem nadevše důležité Sekundární Imaginace). Desátá krystalická sféra je známá jako Primum Mobile a je známá jako sféra andělů. Tradičně je devět řádů andělů, ale ti ve sféře Primum Mobile zajišťují otáčení všech krystalických sfér. Tito andělé jsou tedy hnací silou veškerého života a činnosti ve vesmíru. A za touto skvělou konstrukcí krystalických sfér je Empyreum, všechny obklopující. Je to stav bytí za všemi nebi, který je zdrojem všem, pramen stvoření.
Za většinu tohoto skvělého systému vděčíme starořeckému filozofovi Aristotelovi, který posbíral sumu vědeckých a filozofických idejí své doby. Mnohé z toho bylo ztraceno, když Římskou říši napadli barbaři, ale později znovu nalezeno středověkými učenci, zvláště sv. Tomášem Akvinským.
Ve své době vyvolal tento systém jistý odpor některých konzervativních teologů, zejména na pařížské univerzitě, jež ho měli za pohanské vědění, které není podle biblické autority přípustné. Nicméně byl přijímán jako užitečný systém a posloužil jako rámec jednoho z největších děl světové literatury, Dantovy Božské komedie.
Další kritika přišla v dobách renesance, kdy začalo být zjevné, že tento soubor představ není skutečnou reprezentací fyzického univerza. Tak v roce 1543 matematik Koperník umístil Slunce do centra našeho planetárního systému a pozdější vědecká astronomická pozorování potvrdila jeho teorie jako pravdivé i přes značný odpor církevních úřadů, stejně jako ve známém případě šťourala Galilea.
Takto se zcela zhroutil starý aristotelský systém jako platný popis fyzického vesmíru, ale co si Koperníkovi revolucionáři ani jejich nástupci, moderní materialisté, nedokázali uvědomit, bylo to, že zůstal velmi užitečným popisem duchovního a praeter fyzického vesmíru, jemuž je fyzický vesmír pouhou skořápkou.
V magických a spirituálních termínech je nejen Země, ale každá individualita středem univerza, a to proto, že každá individuální perspektiva je unikátní a platná,stejně jako všechny ostatní. Z kolektivního hlediska lidstva tedy zůstává Země v centru systému. Takže pokud přichází na řadu zkušenosti z vnitřních světů, je starý systém stále platný a poskytuje imaginační kanály, jimiž proudí spirituální i fyzická síla.
Toto ovšem není nutné přijmout jako dogma. Prostě to můžeme vyzkoušet sami. Využijme to jako náš první příklad použití magické imaginace. A ačkoliv nemůžeme zaručit výsledky nebo okamžitý úspěch pro každého, toto cvičení se ukázalo jako efektivní pro mnoho studentů s velmi rozdílnými zkušenostmi.


Invokace sfér
Vytvořte ve svém pokoji posvěcené centrum.Jestliže jste ve skupině, posaďte se v kruhu kolem svíčky nebo magické lampy. Pakliže jste sám nebo dva či tři, představte si, že tvoří součást kruhu podobně smýšlející duše, které vás podporují ve vaší práci. Není podstatné, pokud neznáte své neviditelné spolupracovníky. Stačí je podržet ve své víře. Uvědomte si přírodní svět vně vašeho pokoje, stromy, rostliny, květiny, zvířátka a elementární bytosti, utvářející své životní síly. Buďte si vědomi, jestli si přejete, velkých stvoření Matky Gáie samotné, v jejím těle kontinentů a moří.
Buďte si vědomi jejího dechu, vzduchu obklopující povrch Země, pohybu větrů kolem krajin a oceánů, vzestup vody do povětří skrze teplo Slunce a její opětovný sestup v podobě rosy, deště nebo sněhu. Vizte mraky na obloze jako měnící se výrazy na tváři přírody.
Na hranicích atmosféry vizte obklopující sféru ochranného světla. Tato byla někdy nazývána kruhem vnitřního ohně. Je to spirituální protějšek toho, co my nazýváme ozonovou vrstvou. Tato drží a ochraňuje stvoření Země mnoha netušenými způsoby.
Nyní si představte krystalickou sféru, jejíž plocha okolo Země je ve stejné výšce jako Měsíc. Můžete si představit v této sféře Měsíc sám, ale není to nutné. Stačí si představit tuto krystalickou sféru řádu andělů, sesílajících dolů sílu a stálost lidskému pokolení a všemu co žije a hýbe se a má své bytí na naší planetě.
Netřeba zdržovat se zde dlouho, pokud jste dosáhli této sféry. Rozšiřte svou svou vizualizační sílu do další krystalické sféry, jejíž hranice jsou ve vzdálenosti Merkuru. Vnímejte ji jako soustředěné vědomí andělů inteligence a komunikace, sesílající intelektuální světlo dolů do zemských dimenzí.
Nyní rozšiřte svou vizi do další krystalické sféry, která se shoduje s oběžnou dráhou Venuše. Představuje a vyzařuje lásku a krásu všem kolem.
Přejděte dál, k vizualizaci další sféry, zářící slunečním světlem, ve stejné výšce, jako je Slunce. Sesílá dolů, podobně jako paprsky Slunce, zdraví, harmonii, světlo a životadárnou moc na Zemi, jíž objímá ve své péči.
Dále vizte krystalickou sféru, která se shoduje s oběžnou dráhou Marsu, zaštítěnou andělskými bytostmi pravdy, práva a spravedlnosti.
Za touto sférou vizualizujte sféru, která odpovídá orbitě Jupitera a zprostředkovává andělský vliv řádu a laskavé vlády.
A potom si představte krystalickou sféru, která má své meze v dálavách Saturnu a zprostředkovává principy organizace ve formě a dodržování nezbytných zákonů přírody.
Za touto sférou je sféra, která jako by se podobala křišťálové karafě, a na ní všechny hvězdy nebes viditelné pouhým okem ze Země. Toto jsou hvězdy, jejichž andělé své vlivy nalévají z konstelací. Nejen ze zvěrokruhu, ale i z jiných asterismů, jako jsou Plejády, Velká Medvědice, a zářící individuální hvězdy jako Sírius, Polárka, Regulus nebo Vega, jež vyzařují dolů nepřeberné množství duchovních vlivů, které jsou nezbytné pro správné fungování Země.
A za ní je nejvzdálenější sféra úplné jasnosti. Je to sféra svatých andělů, někdy zvaná Primum Mobile, která udržuje všechny cykly stvoření v pohybu, ať už cykly času, nebo cykly prostoru, zrození růstu a smrti, individualit či národů. A jestliže budete naslouchat pozorně, můžete slyšet anděly zpívat, to je to, co někdy bylo zváno harmonií sfér - nejen harmonií funkčního nádherného organismu, ale i pajánem kreativnímu Duchu, který nade vším, vše pojímá.
Naše vědomí není schopno pronikat vnější sféru a to ani v symbolické vizi. Ale reflexe toho,co leží mezi, může přijít do našeho povědomí. Jako vyjádření průhledu a substance harmonie sfér uvidíte padat svatý déšť. Je stejně delikátní jako nově se formující rosa, jako nejlehčí světlo mlhy. A ten padá jemně, ale neúprosně přes všechny sféry. Vidíte ho procházet skrze všechny a všechno, jak padá na Zemi, okolo vašeho pokoje a přináší svěžest a očišťující pocit, že vše je uvnitř.
A s pocitem tohoto můžete uvidět uprostřed, ve středu vašeho kruhu (který je také centrem krystalických sfér a jehož konečný obvod leží za vším v nestvořené realitě), rostoucí záření. Můžete vidět, nebo si být jinak vědom, ničeho menšího nežli pocitu lásky a světla, ačkoliv mnozí uviděli v centru Dítě, Syna světla, nesmrtelné mládí, vyzařující mír a hledající individuální kontakt s každým a se všemi, hlava k hlavě, srdce k srdci, noha k noze, jako znamení Cesty. Jestli můžete, uvědomte si a opětujte tento kontakt a pokuste se ho zprostředkovat do tohoto světa, tak aby pronikal všechny bytosti a ovlivnil činnost vašeho vlastního soukromého života. Nyní nechte vizi zeslábnout a navraťte svou pozornost zpět do světa vašich současných povinností a tužeb.
Tento sférický model univerza magických obrazů je možno značně rozšířit. Dante zaplnil svou vizi ohromným rozsahem doplňujících symbolů, včetně tehdejších politických událostí a osobností, které, pokud nejsme znalci italské historie a kultury čtrnáctého století, pro většinu z nás dnes nejsou příliš nápomocné. Nicméně toto velké dílo středověké literatury je zajímavým příkladem, jak může být obecný kosmický graf či plán rozdělen do různorodých krajin, což je další krok pro praktické využití magických obrazů.
Například, Dantův kosmický cestovatel začíná v temném lese, vědom si hrůzostrašných šelem, které by ho mohly ohrozit na jeho cestě k zelenému kopci v dáli. Toto se posléze ukazuje jako začátek velmi dlouhé cesty, protože po setkání se svým průvodcem, básníkem-mágem Virgilem, je veden cestou hluboko do nitra Země, skrze řadu podzemních výjevů, které jsou obráceným vzorem nebes, jak jsme si je právě popsali. Když projde skrze střed Země, přichází na druhé straně světa k hoře, jejíž zdolávání vzhůru po spirále vede skrze rozmanité ordálie očisty a zkoušek do pozemského ráje - Zahrady Edenu před Pádem. Odtud, s pomocí své ideální milenky Beatrice a dalších nebeských průvodců, stoupá skrze každou z krystalických sfér, setkávajíc se s jejich andělskými a jinými obyvateli, dokud se nevynoří v Empyreu. Zde se vznáší velká bílá růže, rosa mystica, jejíž každý okvětní lístek je stvořen z duchovních bytostí a jejíž zlatý střed je sídlem Božství. Dantova Božská komedie je tak nejen literárním dílem, ale grafem pro zkoumání, léčení a vzestup duše ve spirituálním sebenaplnění.
To ale nebylo jejím posledním užitím v tomto stylu. Nejznámější ilustrací tohoto systému, a možná nejlepší, je slavná rytina od de Bruye pro rosekruciána ze sedmnáctého století Roberta Fluida, zobrazující Duši Světa jako pouto mezi Bohem a Přírodou (obrázek 2.).


obr. 2.: Duše Světa jako pouto mezi Bohem a Přírodou


Existuje ovšem mnoho jiných způsobů, jak vylíčit tyto zákonitosti, a jedním z nejužitečnějších je kabalistický Strom Života. Toto je také řada kruhů, ačkoliv nejsou obvykle umístěny jeden ve druhém, ale rozvrženy ve vzoru trojúhelníků a čtverců. Jednotlivé sféry tedy spojuje síť "cest", jako na obrázku 3.


obr. 2.: Blesk na Stromu Života


Na první pohled to nemusí působit zrovna jako strom, ale především je to schéma vztahů, a v tomto smyslu je podobný rodokmenu. Tyto vztahy nicméně nejsou společenskými svazky, ale hybnostmi, které tvoří strukturu kteréhokoliv stvořeného bytí. Jinými slovy, je to obecný systematický model principů stvoření.
Každý kruh na Stromě odpovídá jedné z krystalických sfér v našem předchozím diagramu a jsou ve stejném pořadí. Tedy začínaje na vrcholu a klikatíc se dolů, v řadě známé jako Blesk, reprezentují Primum Mobile, Stálice, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venuši, Merkur, Lunu a Zemi. Vykytují se zde také tři Závoje za Primum Mobile - a pochopitelně obklopující celý Strom - které reprezentují vnější aspekty Empyrea.
Výhodou diagramu cest mezi sférami je to, že tyto cesty mohou být také naplněny symboly nebo magickými obrazy a můžeme jimi pomocí vizualizace procházet z jedné sféry do druhé. Strom Života se takto na Západě stal hlavním nástrojem meditačního výcviku, protože nám umožňuje uvést do vzájemných vztahů ohromný soubor magických obrazů a přidružených prožitků.
Například, každou sféru si můžeme představit jako chrámovou budovu a každou cestu jako pouť skrze symbolickou krajinu mezi nimi. K příkladům symbolických krajin se dostaneme později. Pro teď si postačí uvědomit, že Strom Života je Kosmická Mapa, která nám umožňuje napojit se k moha typům a úrovním prožitků. Neboť každý kruh není jen krystalickou sférou s planetárními atributacemi, snadno snese množství dalších aplikací.
Pro ilustraci můžeme vyzkoušet nějaké praktické cvičení s magickými obrazy, založené na Stromu Života promítnutému do aury, nicméně nejprve si budeme muset stručně říci něco o auře, která obklopuje každého z nás.
Každý z nás má vedle fyzického těla také jemnější vehikula pro pobyt duše. Na nejnižší úrovni o tomto můžeme uvažovat jako o jakémsi elektromagnetickém oblaku, který se jistým způsobem rozprostírá do fyzického prostoru okolo nás. Toto je naše osobní "atmosféra", ačkoliv v sobě má jemnější prvky než psycho-fyzický nebo elektromagnetický. Ve svých subtilnějších aspektech zasahuje značně daleko do takzvaného "vnitřního vesmíru", a tyto aspekty jsou nemalé potencionální moci.
Auru můžeme vizualizovat rozličnými způsoby, ale nejjednodušší je na základě vejcovitého tvaru, který se zakulacuje, čím více se rozšiřuje. Poté se stává ne nepodobným systému krystalických sfér, který jsme si popisovali. A tyto sféry mají spojení s rozličnými psychologickými hybnostmi uvnitř nás.
Bráno z jiného pohledu může být ovšem aura chápána jako systém bodů síly a tyto body mají jistou souvislost se soustavou sfér na Stromu Života.
Nicméně, při tom všem pamatujte, že zacházíme se silami představivosti a formulujeme "magické obrazy". Není žádné přímé spojení mezi obrazy, které budeme stavět, a endokrinními žlázami nebo psycho-fyzickými body síly v éterickém vehikulu známými na Východě jako čakry.
Toto je v jistém smyslu bezpečnostní opatření, protože v pokročilých jogínských technikách je za pomoci určitých pozic a komplexních dechových technik možné pracovat s vizualizacemi a nápěvy, které se dotýkají přímo éterického těla a autonomního nervového systému. Toto může velmi dobře být správným způsobem postupu pro ty, kteří mohou emulovat podmínky orientálního rozjímajícího mnicha, včetně blízkého dohledu osobního guru a přísných podmínek diety, životního stylu a odloučení.
Západní metody, za které se zde přimlouváme, necílí k trvalému zcitlivění vnitřních vloh, ale spíše k probuzení těchto schopností pouze po určitý krátký čas. Toto je primárním účelem skupinové meditace a obřadních úkonů nebo rituálu. Zde se používá hraní role či dramatu pro posílení Druhotné Představivosti přes ovládané použití symbolických příběhů. To samé můžeme vykonat individuální vizualizací a inteligentním použitím magických obrazů.
Když jsme toto jasně pochopili, můžeme začít budovat soustavu osobních magických obrazů, volně založených na kosmických diagramech Krystalických Sfér a Stromu Života, a tyto mohou být užitečně a bezpečně spojeny s hybnostmi naší vlastní aury.
Nejprve vezměme v úvahu základní polaritu ducha a hmoty. Tato je v uspořádání lidské bytosti reprezentována Božskou Jiskrou a Fyzickým Tělem. V rámci magických obrazů uvnitř aury může být obojí nahlíženo jako silový bod vizualizovaný jako světelný disk. První, přímo nad hlavou, představuje náš individuální duchovní princip. Druhý, přímo pod našimi chodidly, představuje vzor našeho života na Zemi.
Na půl cesty mezi těmito dvěma body, na fyzické úrovni, máme uvnitř trupu svalovou stěnu zvanou bránice. Tato hraje hlavní roli pro naše dýchání v nezbytném procesu, který udržuje naše tělo v chodu minutu po minutě. Bránice, ačkoliv je fyzickým orgánem, představuje důležité vnitřní rozdělení v naší auře.
Nad ní jsou srdce a plíce, starající se o příjem a vylučování životodárného vzduchu, a o oběh jeho nositele, krve, tělem. Pod ní je masivní nervové centrum, zvané solar plexus, a žaludek a další orgány starající se o příjem a zpracování potravy na palivo pro ohně těla.
Nyní můžeme formulovat základní duchovní a hmotné póly uvnitř naší aury a operační střed mezi nimi.
Kruh diamantového světla nad naší hlavou, který představuje studnici naší duchovní celistvosti; onu jiskru božství nebo božský otisk, který činí každého z nás jedinečným jako individuální lidskou bytost.
Další kruh pod našimi chodidly, který si můžeme představovat, jako bychom na něm stáli nebo na něm měli položené nohy, pokud si vybereme další dobrou pozici pro cvičení západní meditace, totiž vyváženou pozici vsedě s rovnou páteří a s rukama položenýma na stehnech, která jsou rovnoběžná s podlahou (pokud potřebujeme, můžeme si pomoci malou stoličkou).
Tento kruh můžeme vizualizovat v tradičních barvách Země, kterých je čtvero: čtvrtina citrónová, olivová, červenohnědá a černá, tedy typy barev spojované s podzimem, nebo které zabarvují slupku určitých druhů jablek. Toto představuje naše pozemské projevení. Náš osud, naše určení, naši cestu životem, a jak dobře jsme integrováni s fyzickým světem okolo nás.
Mezi oběma, jako velký kruhový hrudní pancíř, můžeme vizualizovat střední kruh, jako velké slunce ze zlata. Tento spojuje obě aurická centra. Srdce, které je spojeno s našimi vyššími ideály, s našimi aspiracemi, náš cit pro osobní povolání nebo určení. A solar plexus, který nás spojuje přátelským citem k ostatním, buď v osobním přátelství nebo citovými pouty k rodině nebo našim milovaným, a v obecnějším smyslu skupinový duch, loajalita a další druhy entuziasmu.
Existují dva další disky, které nyní můžeme vzít v úvahu - dvě centra tvořivého výrazu.
Vyšší můžeme vizualizovat před hrdlem jako levandulově zabarvený disk. Hrdlo obsahuje orgán řeči; to, co nás především odlišuje jako tvořivé a vysoce komunikativní bytosti nad úroveň "tupé zvěře".
Nižší kreativní centrum sdílíme se všemi živočišnými stvořeními a představuje ho tmavě purpurový disk před našimi rozmnožovacími orgány, které nás přede všemi tělesnými znaky odlišují v pohlaví, a jsou zřídlem nejen biologické kreativity, ale také libidonózního tahu, který stojí za mnohými fyzickými úkony a ambicemi.
Nyní jsme formulovali pět sfér, které se někdy na Stromu Života společně označují jako Střední Pilíř. Toto názvosloví pochopitelně naznačuje, že existují další pilíře, jeden na každé straně, a pro ně můžeme také vytvořit sféry. S Pilíři se setkáme znovu, až budeme uvažovat magický symbolismus chrámu nebo svatyně, ale zde mají své místo v tom, že nám pomohou formulovat Kosmickou Mapu na pozadí lidské aury.
Můžeme si představit dva postranní pilíře po naší pravici a levici, dostatečně daleko od sebe, abychom mezi nimi mohli pohodlně stát. Pilíř napravo nazvěme Temným nebo Černým Pilířem a nalevo Světlým nebo Stříbrným pilířem, ačkoliv se nazývají mnoha dalšími jmény. Představují neustále přítomnou dualitu jakéhokoliv možného vyjádření, které můžeme učinit, pozitivní a negativní aspekty kteréhokoliv činu nebo rozhodnutí, aktivní nebo pasivní postoj, který můžeme zaujmout, a tak dále, jakékoliv úlohy, které jsou vzájemně vnímány jako opačné nebo doplňující póly té druhé.
Tolik obecné principy budování Stromu Života v auře, jehož souhrné schéma je zobrazeno na obrázku 4. Nyní se jím budeme zabývat jako individuálním cvičením, jehož pravidelné provádění brzy poskytne důkaz jeho blahodárnosti.



obr. 4.: Strom Života v auře



Budování Stromu Života v auře
Toto cvičení se nejlépe provádí vestoje, v uvolněném, ale rovném postoji, anebo v již popsané sedící pozici, která není nepodobná té, která je k nalezení v určitých vyobrazeních egyptských bohů.

Zklidněte svůj dech tím, že si ho budete uvědomovat, a dávejte pozor na vdechování, které zabírá stejně dlouhý časový úsek jako vydechování, spolu se stejně dlouhou přestávkou mezi nádechem a výdechem. Pomalé počítání v duchu do čtyř může být pro začátek užitečný pomocník. Toto by se mělo provádět co nejobyčejnějším a nejpohodlnějším způsobem; nedýchejte příliš zhluboka, neboť to může vést k hyperventilaci, způsobující závrať a ztrátu jemné sebekontroly vašich schopností, o kterou nám jde.
Nyní se soustřeďte na bod jasného diamantového světla nad vaší hlavou. Je možné, že po nějaké době ho můžete začít pociťovat i fyzicky, jako skutečný pocit na vrcholu hlavy, ale příliš o to neusilujte. My všichni jako jednotlivci máme své vlastní způsoby vnímání těchto center uvnitř aurického obalu a druhotné úkazy jako tyto, nebo jejich nepřítomnost, nejsou nezbytně ukazateli pokroku.
Toto uvědomění si našeho vlastního duchovního bodu přímo nad hlavou (trochu jako osobní svatozář) je hodnotné cvičení samo o sobě a může být užitečným a neškodným způsobem praktikováno kdykoliv během dne ve vhodných situacích.
Nyní obraťte svou pozornost k bodu přímo pod vašimi chodidly, jako kdybyste stáli na disku. Můžete ho vizualizovat jako zlatý Maltézský kříž na černé zemi. Opět můžete pocítit jisté velmi jemné brnění na chodidlech, když jste to prováděli po krátkou dobu. Toto je přirozený pocit éterické citlivosti, který mohou někteří lidé vnímat a opět platí, že bychom o něj neměli vědomě usilovat. Je to vedlejší přírodní účinek, nikoliv nadpřirozený úkaz, který bychom měli nafukovat mimo veškerou míru.
Skutečný a důležitý účinek vytvoření těchto dvou center v auře by mělo být duchovně vás uzemnit ve vašem každodenním životě. A v jistém smyslu je to jakási bezeslovná modlitba k vaší vlastní duchovní bytosti - nebo k vašemu Svatému Anděli Strážci, jestli chcete.
Můžete si s tím dát načas a vytvářet zatím jen dva body, než budete pokračovat s budováním dalších částí Stromu ve vaší auře. Postup po jednotlivých krocích přinese efektivnější a déle trvající výsledky. Ale až se budete cítit připraveni, můžete přikročit k dalšímu stupni, kterým je představit si velký zlatý disk, jako slunce, přes vaši bránici tak, že pokud by byl skutečný, byl by jako kruhový pancíř kryjící dolní část vašeho trupu a horní část břicha.
Z tohoto cvičení můžete pocítit celkem dosti teplé žhnutí lásky a dobra. A tak, jak si na něj více zvykáte, můžete se pokusit procítit a rozeznat pocity, které se zdají více příslušet srdci (tedy nad bránicí), a ty, které spíše náležejí k solar plexu, přímo pod bránicí.
V esoterním názvosloví řečeno, začnete rozlišovat mezi dvěma Duchovními Alchymickými Elementy - mezi Vzduchem nad bránicí a Vodou pod ní. Toto má své fyzické korespondence, totiž že nad bránicí máme plíce, orgán dechu, a pod bránicí trávicí orgány, s jejich funkcemi z velké části založených na tekutinách. Z toho plyne, že centrum nad hlavou koresponduje s Alchymickým Elementem Ohně (Duchovní Oheň a Božská Jiskra) a centrum pod chodidly s Alchymickou Zemí. Když máme všechny čtyři v rovnovážné činnosti, jsme na cestě k vyjádření Kvintesence, která je naší úplným lidským potenciálem, větším než součet jeho prvků.
Když jsme dobře ustavili tento střed naší bytosti, můžeme pokračovat ke dvěma zbývajícím centrům, a tyto můžeme utvářet dohromady, neboť se k sobě ve své úloze blízko vztahují, ačkoliv na odlišných úrovních. Můžete je vyjádřit jako o trochu menší disky než je zlatý centrální. Kruh překrásné levandulové barvy, přímo před vaším hrdlem; tedy na nejvyšším bodě vašeho trupu. A obdobný kruh temně purpurové před vašimi rozmnožovacími orgány, před nejnižším bodem vašeho trupu. Možná vám pomůže trochu tento symbolismus rozvinout a představit si stříbrnou hvězdu na vyšším levandulovém disku a srpek měsíce (vrcholky nahoru) na purpurové obloze spodního.
Nyní jsme zformulovali Sefiry Středního Pilíře na Stromu Života uvnitř aury a prospěšnost tohoto by se měla brzy stát zřejmou ve větší vyrovnanosti a vnitřní rovnováze. K tomuto můžeme přidat postranní Pilíře. Nejlépe si je můžete představit, jako byste mezi nimi stáli. Vizte a vnímejte temný pilíř po vaší pravici a jasný pilíř po vaší levici. To by mělo poskytnou více citu pro dobře uzemněnou rovnováhu a stabilitu. Až budete připraveni, můžete si představit na každém pilíři další tři disky.
Nejlepší bude tvořit tyto nejprve po párech, jak rychle chceme. Na úrovni s vaší hlavou, v pilíři po pravé ruce, se soustřeďte na temnou, téměř černou sféru, a v pilíři po levé ruce sféru jasně stříbrnou, téměř jako zrcadlo. Tyto představují dosti vysoké intuitivní nebo mentální schopnosti, kterých jste si dosud v sobě nemuseli být příliš vědomi. Ovšem tento způsob vizualizace postupně přinese jistý druh uvědomění, ve formě záblesků intuice nebo inspirace či jasného vhledu.
Není snadné učinit intelektuální definici rozdílu mezi těmito dvěma nejvyššími body na pilířích, protože jejich funkce jsou nad běžným intelektuálním vědomím. Bude muset postačit, když řekneme, že stříbrný je jako intuitivní vnímavost nejvyšší duchovní moudrosti a černý jako temné lůno porozumění, zejména pro aplikaci nestvořených realit do omezení formy výrazu a vědomí. V tuto chvíli k tomu nemůžeme říci více smysluplného.
Na další úrovni, více méně odpovídající výši ramen, se můžete zaměřit na dva disky představující vaše dvě stránky, které mohou být shrnuty na to, kým jste a co děláte. Na vaší pravé straně tedy vizte disk žhavě rudé, který označuje vás v činnosti, jak jdete, získáváte a konáte. A vyvažující na levé straně je disk tmavě modré, označující vás v klidu a moudrosti, s plným vědomím vašich sil a slabostí a potřeb a požadavků okamžiku před angažováním se v jakékoliv činnosti. S dostatečnou praxí můžete tyto dva disky používat celkem aktivně ve vašem životě. Koncentrujte se na červený, když situace volá po činu a iniciativě, a na modrý, když potřebujete zabrzdit a pozorně zhodnotit situaci, než se pustíte do akce, které byste mohli později litovat.
Nakonec se dostáváme k diskům zhruba na úrovni boků na postranních pilířích. Napravo můžete vytvořit oranžový disk, který představuje správné ovládání vaší mysli a intelektu, a nalevo zelený, představující správné vyjadřování vašich citů. Opět soustředění na tyto, když potřebujete využít svůj důvtip při řešení intelektuálního problému, nebo k udržení správné úrovně vyjádření či kontroly v citově vypjaté situaci, jsou praktickým využitím tohoto cvičení.


Nyní jsme prozkoumali a získali trochu praktické zkušenosti s několika Kosmickými Mapami či Grafy. Mělo by být řečeno, že existuje množství jiných, z kterých jsme si mohli vybrat. Například na Východě, mimo podrobných jogínských praktik, lze nalézt obdobný všezahrnující systém v symbolismu Hory Meru. Je to bájný ostrov, který představuje celý vesmír, s pekly plnými hladových duchů a rozmanitých démonů pod ním, a na jeho vrcholu leží město bohů, a ještě výše řada různých druhů nebe; kdežto všude okolo je velký oceán s mocnými ostrovy a všeobklopující kruh vesmírných hor.
Existují také další, abstraktnější systémy, jako je Eneagram; soubor devíti bodů okolo kruhu, který má matematický základ a odvozuje se ze Súfického mysticismu. Tento je velmi oblíbený u následovníků duchovních učitelů Gurdjieffa a Ouspenskyho, a byl také používán jako psychoterapeutický nástroj určitými skupinami v Římsko-katolické církvi.
Nicméně, není naším cílem vytvářet ucelený soubor systémů, což by znamenalo dílo encyklopedických proporcí a pouze zvyšovalo naše intelektuální znalosti oproti naší moudrosti a porozumění. Schopnost suverénně pracovat v jednom nebo dvou systémech je užitečnější a prospěšnější než povrchní znalost mnoha.
A i když některé z těchto systémů se mohou z vnějšku zdát velmi odlišné, v základu jsou však totožné. Je tomu tak proto, že popisují stejné základní principy, ale jednoduše k tomu používají odlišné symbolické jazyky nebo soubory magických obrazů.