Ačkoliv v našich obcích rostou čínské večerky jako houby po dešti a v českých tělocvičnách je stále populární cvičit tai-či i čchi-kung, o čínské magii nevíme stále ještě ani zbla. Jednou z příčin tohoto jevu je ten, že sami taoisté většinou pohlížejí na magii a jí podobné disciplíny poněkud s despektem. Tak praví například Čang Po-Tuan:
Příklady praxe první metody jsou: zušlechťování energie pěti výhonků, pití světla sedmi hvězd, koncentrování se na představy, masáže, dechová cvičení, recitování spisů, zaříkávání, čarování, cvakání zuby za účelem koncentrace ducha, celibát, postění se, udržování pozornosti ducha, utišení dechu, umístění myšlenky mezi obočí, obrácení vitálního toku k nápravě mozku, praktikování ložnicového umění, užívání minerálních a rostlinných medicín. S těmito všemi je snadné začít, ale těžké je dokončit." (1/156)
My se však chceme na některé z těchto metod nyní podívat blíže: Nejvyšší a spolu s osmi nesmrtelnými i nejpopulárnější bytostí náboženského taoismu je Nefritový císař. Je hlavou taoistické trojice. Po jeho pravici stojí Tao-čchun a po levici Lao-c´. Obvykle se označují jako Tři čistoty (San-čching). V taoistické praxi se však užívají jen symboly pravé trojice: původní (juan) t´ing, čchi a šen.
Jü-chuang (Nefritový císař), někdy zvaný Nefritový vládce či nebeský panovník, je většinou ztotožňován s hinduistickým Brahmou, buddhistickým Indrou a na nižším stupni s všemohoucím Bohem v židovsko-křesťanské a islámské tradici. Představuje šen (ducha), tchien (nebe), původní příčinu a přítomnost.
Tao-čchun (Vládce cesty) představuje ťing (regenerativní sílu) a je ztotožňován s bohem Polárky. Reprezentuje jen (lidstvo), interakci jin a jang a minulost.
Lao-c´ (starý filozof) představuje čchi (životní sílu a energii) a ztotožňuje se s taoistickou doktrínou. Reprezentuje tchi (Zemi) a budoucnost. (2/124)
Taoismus není učením o mysticismu; je to mysticismus. Taoismus, který se člověk učí studiem i cvičením, je alespoň pro západní způsob myšlení paradoxní. V čínské mysli však neexistuje žádný paradox. Pro typickou západní mysl hloubající o taoismu se zdá, že nejvyšší bytost ve skutečnosti neexistuje. Západní člověk by mohl v každém z nás pochopit tao, primárního ducha (jüan-šen) jako zdroj všech věcí - neosobní tvořivou sílu, ale pak by měl problém považovat mysticismus, Nefritového císaře a všechny rozmanité duchovní bytosti za něco jiného než za symboly. Pravý taoista ovšem nemá žádné potíže pochopit Nefritového císaře jako Nejvyššího pána nebes, ale jedním dechem tuto vznešenou postavu považuje jen za symbol jüan-šen. Pro taoistu v těchto zdánlivě opačných náhledech není rozpor - jeden je vnějším vyjádřením náboženské praxe a druhý sebezmocňujícím, vnitřním výrazem spirituality oddané náboženským principům. (2/134)
Autor knihy, ze které právě citujeme, také uvádí, že Nebeský císař se má uctívat denně, recitací textu Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře:
Pro ty, kteří inklinují k rituálním aspektům sebekultivace, je vhodné při recitaci umístit podobu Nefritového císaře nebo Tří čistot nahoru dorostřed oltáře nebo za oltář. Na každou stranu kadidelnice dejte zapálené svíčky a květiny. Před kadidelnici dejte tři malé misky s obětním čajem, vařenou rýží a ovocem či zeleninou. Ujistěte se, že místo, kde budete recitovat, je klidné a čisté. Do kadidelnice dejte tři zapálené kousky kadidla. Třikrát se pokloňte, dotkněte se hlavou podlahy a pokaždé zarecitujte "Modlitbu k nebeskému vládci, Nefritovému císaři, Nejvyššímu vládci nebes a všech nesmrtelných". Při každém doteku hlavy s podlahou v duchu obětujte květiny, cukrovinky, čaj, rýži, zeleninu a kadidlo Nefritovému císaři a představujte si, že jste před ním v jeho nebeském paláci. Tyto věci obětujte v naději, že dostanete příznivou odpověd na recitaci posvátné knihy. Během celého rituálu si udržujte uctivou a klidnou mysl. Když recitaci dokončíte, třikrák se ukloňte. Nakonec zapalte další tři kousky kadidla a dejte je venku do kadidelnice nebo na podlahu. Na závěr každé recitace se třikrát pokloňte.
Pokud se zájemce o tuto praxi nespokojí s modlitbou, kterou si sám vytvořil, nechť hledá další poučení v knize, na níž nalezne odkaz na konci článku. (2/161)
obr. 1 a 2: Nefritový císař
Není nám příliš jasné, proč zde není využíváno spíše autority Nefritového císaře, ale jak známo, pro taoisty není problém vzývat Buddhu a buddhisté prý zase plně uznávají Nefritového císaře. Samotnou invokaci zde neuvádíme, je to invokace jako každá jiná.
obr. 3 a 4: Fudo
obr. 5: Dainichi Nyoram
První rituálem je invokace dračí síly. Autor v poznámce pod čarou uvádí, že podle původní tradice je draků pět a v tomto případě je pátý drak uprostřed těch čtyřech a je jím operatér sám.
Podle Beera je drak obdařen nepolapitelnou nebo skrytou podstatou, která mu umožnuje měnit podobu. Může se udělat neviditelným, zmenšit se do podoby housenky bource morušového, nebo se zvětšit natolik, že naplní nebesa. Za jarní rovnodennosti vystupuje na oblohu, kde zůstává až do podzimní rovnodennosti, kdy sestupuje do hluboké tůně, kde se až do následujícího jara zahrabává do bahna.
Typický drak se vyznačuje třemi odlišnými částmi těla a devíti podobnostmi. Ony tři části těla jsou: 1) od hlavy až po přední nohy, 2) od předních nohou až do pasu, 3) od pasu k osasu. Devět podobností: 1) hlava připomínající velblouda, 2) rohy paroží antilop, 3) oči se podobají očím démonů, zajíců nebo krevet, 4) krk vypadá jako had, 5) šupiny jako rybí, 6) břicho připomíná žabí nebo obří škebli, 7) uši kravské, 8) přední nohy a pracky jsou tygří, 9) pařáty orlí. Na hřbetě se mu táhne hřeben tvořený plamínkům podobnými hřbetními ploutvičkami, zašpičatělé ploutvičky mu vyrůstají i z tlamy, brady, kolen a ocasu. Na horní čelisti má kapří vousky a zvlněná, vlající hříva se nápadně podobá koňské. Pár divokých očí se upírá vzhůru, obočí směřuje dozadu. Zuby jsou ostré a jazyk dlouhý a zvlněný. Z horních končetin mu šlehají bleskům podobné plameny, když se řítí vlnícími se oblaky s drahokamem v každé tlapě. Nebeský nebo palácový drak, symbol čínského císaře, má pět pařátů. Ministrům příslušel drak se čtyřmi drápy a nižším úředníkům se třemi. Počínaje dynastií Jüan (1271-1368), kdy císař zakázal prostému lidu nosit dračí insignie, byl pětiprstý drak vyhrazen výlučně císaři. Na brokátových rouchách císaře se objevuje devět draků, osm zjevných na vnější straně šatu a jeden "skrytý" na straně vnitřní. Nebeský pětiprstý drak byl symbolem císaře a Nebes. (3/89, 90)
Pohyb draků podél páteře je jistě zajímavý, rozhodně se tím však nevyčerpává.
Invokace dračí síly
Na západě měli křesťané pro pohanský symbol draka pouze nepřátelství a posměch, takže ještě i nyní, po tolika letech, působí tento obraz na mnoho nepohanů poněkud komicky. Evokuje obrázek bezzubé ještěrky z pohádek pro děti a na druhou stranu akademický racionalismus vysvětluje tyto legendární bytosti jako zjednodušenou folklorní interpretaci dinosauřích kostí. Ale na východě zacházejí s tímto symbolem s velkým respektem a vždy hrál důležitou roli v sociálních zvyklostech, umění a magicko-náboženském myšlení, po mnoho tisíc let. Jednu z nejranějších uměleckých ukázek této bytosti, ukazující hadu podobnou formu s nohama, můžeme vidět na čínské červeně glazované vinné amfoře, datované do konce třetího tisíciletí př.n.l.Drak (čínsky lung) je Číňany považován za nejposvátnější stvoření principu Jang. Vyjadřuje císařskou moc, autoritu nebes a její tvořivou sílu v přírodě, projekci mužské sexuální energie, a tak podobně. Toto důležité spojení s jangovou polaritou je také, podle tradiční čínské ideje, zdůrazněno tím, že drak má na těle jednaosmdesát šupin. Devítka je velmi mocným jangovým číslem a když je tato síla dvojnásobně zesílena znásobením sebe samé, výsledkem je osmdesát jedna. Toto finální číslo může být čteno jako rozšíření nebo jako dokonalá akce, vycházející ze síly podstaty devítky. Čínskými filosofy bylo známé jako "dokonalé číslo" a není náhodou, že základní text taoismu, Tao-te-ťing, má také osmdesát jedna veršů.
Dračí magické tělo, schopné měnit tvar do miriád různých forem, které je doma jak v nebeských výšinách, tak v hlubinách mořských, je typickým archetypem změny, ryzím symbolem taoistické magie. Neviditelně se hýbe v nesmírných rozlohách nebes a povzbuzuje mraky, aby vydaly svou zásobu deště. V širším smyslu také zastupuje samotné Tao, jež se pohybuje skrze všechny stvořené věci, povzbuzuje je k hledání vlastního výrazu a vyzdvihuje jejich Pravou vůli. Panteistická a pohanská idea, že tato spouštěcí síla je přítomna ve vší přírodě, byla vhodně ilustrována japonským spisovatelem a všestraným umělcem Okakurou Kakuzou, který viděl tuto dračí esenci ztělesněnou v mnoha prvcích světa a v elementárních silách, které ho obtáčí. Vlhká kůra stromů byla dračími šupinami, ve řvoucím větru slyšel pláč jeho mocného hlasu a rozeklané blesky na obloze se podobaly náhle roztaženým dračím spárům. Tato mýtická pozorování přírody spočívají v kouzlu okamžiku, kdy svědek zří neočekávaná zjevení draka, jež naplno zaujímá jeho pozornost, dříve než zmizí stejně tak rychle, jako se objevila. V hluboce esoterním smyslu je toto alegorií rychlé erupce Tao do lidského vědomí. Podobně jako v kabale mezla, záblesk vlivu, emanující dolů Stromem života z Keter do Malkut. Představuje vpád magicko-spirituální imanence a inspirace, která iluminuje adeptovu mysl, čímž ji otevírá božské přítomnosti a osvěžuje ji novými stimuly. Pomocí dračí mytologie se také vyjadřovala mnohá tajemství sexuální alchymie, jako šifrované odkazy, které byly zpočátku určeny pouze zasvěcencům. Příklad takového okultního dvojsmyslu můžeme najít v legendě, že draci horlivě slídí po zvláštním šperku, známém jako "kámen temnoty". O tomto nevídaném klenotu se praví, že je dutý a že ve svém středu drží "vitální esenci mědi". Jestliže porozumíme tomu, že drakem je zde míněn falus zasvěcence a měď (čínsky tˇung) je synonymem rudé barvy a má důležitou asociaci s temnotou feminního Jin, pak je sexuální význam této historky jasný.
Symbol okřídleného letícího draka také značí magickou sílu Kundalíní, ohnivého hada, stoupajícího tělem jogína či tantrika.
Postup:
1. Přijměte rituální podobu Fuda
2. Otočeni směrem k jihu zazvoňte devětkrát na zvonek a zaujměte pohodlnou pozici před oltářem. Ze zřejmých důvodu je jednou z nejvhodnějších pozice draka, při které praktik poklekne na podlahu a usedne na paty. Hlava a páteř jsou v jedné rovině. Pokud používáte obrázek draka, umístěte ho do výše očí, abyste nemuseli ohýbat krk.
3. Pozvedněte dračí talisman a učiňte mudru "diamantový blesk". Talisman pak podržte mezi nataženými ukazováčky a soustřeďte se na obrázek draka před vámi (nebo zavřete oči a imaginujte obraz draka). Mentálně přivolejte dračí sílu a všechny vlastnosti které jí připisujete, aby řídila vaši mysl. Vyhněte se provedení této práce mechanicky, nebo čistě intelektuálně; dovolte vašim emocím vyvolat potřebu síly, jež k vám přichází! Drak je pohyblivá a mysteriózní síla, nikoliv studený a racionální koncept.
4. Když cítíte, že jste vystoupili emocionálně dostatečně vysoko, spalte talisman v plameni svíčky nebo lampy a popel vhoďte do slané vody. Koncentrujte se na myšlenku, že jste právě vytvořili spojení mezi sebou samým a silami, které jste evokovali. V tomto okamžiku také můžete posvětit základnu svojí páteře a vrcholek svojí hlavy takto nabitou tekutinou.
5. Postavte se, ukažte svým rituálním mečem směrem k jihu a vizualizujte Dračího krále Jižního oceánu. Jeho barva je rudá a vlní se jako háďě ve vzduchu před vámi. Jeho jméno je Ao Ch'in. Dále ho lákejte vlastními slovy, zatímco se duch před vámi zvětšuje do dračí velikosti.
6. Přejděte směrem k severu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále Severního oceánu. Jmenuje s Ao Šun a jeho barva je černá. Invokujte ho.
7. Přejděte směrem k východu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále Východního oceánu. Jmenuje se Ao Kuang a jeho barva je azurově modrá nebo modrozelená. Invokujte ho.
8. Přejděte směrem k západu, ukažte svým rituálním mečem směrem k tomuto kvadrantu a vizualizujte Dračího krále západního oceánu. Jmenuje se Ao Jun a jeho barva je bílá. Invokujte ho.
9. Zaujměte opět asánu, tváří k východu, takže máte nyní černého a rudého Dračího krále po své levé a pravé straně. V tomto okamžiku můžete začít rytmicky bít na buben.
10. Imaginujte, jak se tito dva králové zmenšují do původní velikosti a vstupují do vašeho těla v oblasti páteře.
11. Nadechujte pomalu a zhluboka a koncentrujte se na tyto dva krále, kteří vystupují současně vzhůru páteří, až do dutiny lebeční. Pokuste se vše načasovat tak, aby dosáhli vrcholu v okamžiku, kdy váš dech dosáhne maxima.
12. Nyní pomalu vydechujte a nechte krále zase sestupovat podél páteře dolů, dokud nedosáhnou její základny.
13. Opakujte tento proces jak dlouho uznáte za vhodné, dříve než odešlete krále nazpět do jejich kvadrantu.
14. Nyní se otočte tváří k jihu tak, aby jste měli modrého a bílého krále po levé a pravé straně.
15. Opakujte body 10 až 13 s těmito dvěma draky.
16. Když jste připraveni rituál ukončit, poděkujte králům za jejich asistenci a dovolte jim navrátit se do jejich vlastních těl.
17. Odložte rituální podobu Fuda.
18. Slanou vodu můžete vylít nazpět do moře nebo ji uschovat k dalšímu použití. Není právě vhodné jednoduše ji vylít do záchodu.
Jestliže se budete k rituálu vracet, nemusíte znovu vytvářet dračí talisman, pakliže použijete tu samou vodu, kterou jste si připravili při svém prvém pokusu. Jestliže ale použijete novou, musíte pochopitelně vykonat celou proceduru znovu. Jako alternativu k vodě mořské, či solnému roztoku, můžete použít vodu z řeky nebo jezera, které je folklorně tradičně spojováno s přítomností draků nebo drakům podobných duchů. Toto přidává vodě potřebný symbolický význam a zvyšuje tak psychologický dopad. V mém vlastním případě jsem kupříkladu před několika lety často používal vodu ze skotského jezera Loch Ness, které je nejen domovem legendárního monstra, ale s tímto kusem země jsem svázán hlubokými emocionálními a spirituálními pouty. Každé takové další osobní obohacení, které můžete přinést do své práce, vám může napomoci k úspěchu o to rychleji.
obr. 7: Mudra blesku
"A co dýchání?" Byla to správná otázka, protože problematika dýchání se v knihách o tai-či objevuje. Zodpověděl jsem jí slovy, která stále používám - při cvičení forem cvičme naprosto uvolněně, třeba i volnějším tempem, dýchání se už samo přizpůsobí. Takový je můj názor, je to maximálně přirozené. V království zvířat jsou zastoupeny všechny pohyby zvířat, ptáků, plazů, ryb, hmyzu, které všeobecně převyšují pohyby člověka. Zvířata mají to, co jsme my sami z větší části ztratili. Je to schopnost "nepřekážet" pohybům vlastního těla. Tai-či by mohlo být jednou z možností, jak se této zábrany zbavit, přestat navršovat dýchací cvičení až na samý vrchol všeho toho nepořádku, který si sami v sobě naděláme, a nakládat si tak ještě další dávku problémů. (5/195) Těžko by však někdo mohl popřít, že zde dechová cvičení mají své místo.
Taoisté se velice zajímají o medicínu a nacházíme mezi nimi mnoho léčitelů. Ale jejich cíle byly dalekosáhlejší a jejich metody odlišné. Rozlišovali v těle tři oblasti, které nazývali tři Rumělková pole, z nichž nejvyšší nalézá se v mozku, druhé je poblíž srdce a třetí pak pod pupkem, v místech, kde leží Oceán dechu (Čchi - chai). Rumělková pole jsou zároveň strážena - stejně jako ostatní části těla - strážnými duchy (čen), ale taktéž obývána Třemi červy, třemi zlověstnými démony. Tito útočí na vitalitu svého hostitele, nejvyšší démon napadá oči a způsobuje rozličné potíže v hlavě, střední démon napadá břicho a vnitřnosti, nejnižší démon vyvolává nemoci ledvin, zbavuje člověka jeho esence a kostní dřeně, vysušuje jeho kosti a oslabuje jeho krev. Adept se jich proto musí zbavit tím, že se zřekne běžných pokrmů, jejichž esencí krmí Tři červy.
Až po vyhnání vnitřních démonů stane se skutečná praxe nesmrtelnosti dokonale účinnou. Od tohoto okamžiku živí se adept jen esencemi. Technika zvaná "Pět zárodků" umožňuje získat "dech" Pěti prvků a posílit pět vnitřních orgánů. Všechny tyto způsoby obživy emanacemi nebo dechem jsou vylepšením starých dechových technik, jejichž hlavním principem bylo - vyplivnout starý dech a nechat vstoupit nový. Provádělo se to pomocí nádechu nosem a výdechu ústy. Ale i sám svět je oživován mohutným dýchání, ve kterém je třeba odlišit živý a mrtvý vzduch. První převládá od půlnoci do poledne, druhý od poledne do půlnoci. Dechová cvičení se tedy mají provádět jen v době vlády živého vzduchu. Cvičení nespočívá jen v běžném dýchání, nýbrž ve vedení dechu tak, aby dech Devíti Nebes vešel nosem, prošel celým tělem a rozlil se v "Paláci mozku". Dech vedeme pomocí "Vnitřního vhledu", který umožňuje adeptovi nasměrovat svůj pohled dovnitř (neboť pohled slouží Číňanům nejen k vidění, ale i k osvětlení) a zkoncentrovat svou mysl. Pak vizualizuje svůj dech, někdy v podobě homunkula, a vede jej dle libosti až na nemocné místo, aby s jeho pomocí odstranil překážku, způsobující potíže. Speciální technika, zvaná embryonální dýchání, spočívá v tom, že neobíhá dýchaný vzduch, nýbrž "vnitřní dech". (Tato technika se prakticky neliší od Vnitřní alchymie). (1/16,17)
Čchi kung a kosmické větry
Čínská magická filosofie se podrobně zaobírá několika okultními vlivy, které emanují a jsou spojeny s osmi světovými stranami, takzvanými větry "bran". Tyto jsou pak spojovány s osmi trigramy I Ťingu. Tyto větry jsou dále spojovány s osmi mýtickými gigantickými pilíři, které, alespoň podle legendy, jsou stvořeny k tomu, aby oddělovaly nebesa a zemi.V magické praxi a meditaci nejsou chápány čistě jako větry z různých zeměpisných stran, ale jako rozdílné typy prány nebo čchi. Ta může být přivedena do těla příslušnými dechovými cvičeními a meditací, tak jako těmi, která vyvinuli čínští praktici čchi-kungu. Tyto techniky jsou vyvinuty k tomu, aby bylo dosaženo yang-sheng, tedy vyživování lidského těla vitální energií. Staří magici považovali tento proces za tolik důležitý, že ho také symbolicky vyobrazili na určitých magických talismanech. Na jednom z nich, který je známý jako "Levá a pravá ruka nesmrtelného", vidíme taoistického čaroděje zaujímajícího jednu z pozic čchi-kungu, známou jako "mnišská pěst". Tato pozice je také používána v kung-fu meditaci Železné dlaně, která využívá speciální dechové postupy, při kterých jsou ruce umístěny na úroveň pupku do pozice, jako by držely neviditelný míč.
Individuální přirozenost těchto rozdílných větrů a jejich možný efekt na psychofyzické tělo lze vytušit kontemplací na jejich přídomky, které Číňané připsali každému z nich, a také podle charakteristik jim připsaných trigramů.
| SVĚTOVÁ STRANA | TRIGRAM | VÍTR |
| Jih | Čchien | velká bouře |
| Sever | Kchun | ledový vítr |
| Východ | Li | větrný žár |
| Západ | Kchan | stálý vítr |
| Jihovýchod | Tuej | radostný vítr |
| Jihozápad | Sun | chladný vítr |
| Severovýchod | Čen | hřmící vítr |
| Severozápad | Ken | ostrý vítr |
Začátečníci v dechových cvičeních by se neměli snažit postupovat příliš rychle a experimentovat s komplikovanými technikami čchi-kungu a pránajámy bez dozoru; vždy je tu riziko hyperventilace a jestliže nemáte po ruce zkušeného průvodce, měli byste vyhledat radu zkušeného praktika, dříve než s takovými postupy začnete.
Nicméně jednoduchá metoda, načrtnutá v této kapitole, může studentovi představit základní procesy čchi-kungu relativně bezpečným způsobem. V neposlední řadě můžete také lépe pochopit rozdílné typy osobností, které jednotlivé trigramy zastupují.
Tato cvičení je nejlépe provádět poránu, pouze po lehké snídani, nebo začít šálkem ženšenového čaje. Jinou tradiční metodou je inhalování usušeného chvojníku, zalitého vroucí vodou. V tomto případě není cílem pouze pročištění dýchacích cest, ale také napomoci probuzení čaker, které se stanou vnímavější vůči zvětšenému přítoku čchi. Nejnovější archeologické výzkumy v Číně naznačují, že wu2) používali chvojník jako součást šamanského transu při ceremoniích a invokacích bohů. Jedná se o primitivní nahosemennou rostlinu, v Orientu využívanou po tisíce let v medicíně a obřadnictví. Nicméně všechny tyto podpůrné pomůcky jsou skutečně dobrovolné. Je nutné jisté opatrnosti, hlavně co se týče užití chvojníku, jak při inhalování, stejně tak jako při jeho pití ve formě nálevu, neboť má velmi silné účinky. Zmiňuji se zde o něm hlavně kvůli úplnosti. Ti, kteří jsou přesto odhodláni tuto rostlinu vyzkoušet, měli by tak činit obezřetně, ne častěji než jedenkrát za týden. Také ti, kteří trpí hypertenzí, diabetem, tyreotoxikózou, koronární trombózou a dalšími srdečními problémy ho nesmí užívat. V případě potřeby konzultujte užití s lékařem, nebo se užití byliny vyhněte. V každém případě je nyní rostlina v některých zemích nedovolená a jejím užitím můžete sami sebe dostat do problémů. Experimentátorovi může být také nápomocna kniha "The magical and Ritual Use of Herbs and Aphrodisiacs" od Allana Millera, dříve než se svými pokusy započne. Ženšen je ovšem volně dostupný, populární kořen a je obecně považován za jeduprostý. Někteří odborníci se však vyslovují proti jeho užívání lidmi s bolestivými plicními chorobami, pokud jsou zde signály, že zvýšený tlak může zvýšit bolestivost jejich obtíží.
Nezkoušejte také experimentovat se všemi větry při prvním sezení. Najděte si čas pracovat s každým z nich zvlášť a všem věnujte stejnou pozornost; nikdy nedovolte jedné ze sil, aby převážila nad ostatními. Jenom tak z nich můžete vytěžit maximum a vyhnete se jakékoliv škodě, která by mohla být zapříčiněna nadměrným přijetím jednoho druhu energie do vašeho těla.
Postup:
1. Přijměte rituální podobu Fuda
2. Připravte si meč, dobrý je i tichý větrák, pokud nějaký vlastníte, a do vzduchu před vámi načrtněte příslušný trigram, v jemu odpovídající světové straně. Vidíte ho živě žhnoucí před vámi a ve správné barvě.
3. Zůstaňte tváří k trigramu a imaginujte, že vítr z této světové strany začíná dout kolem vás. Cítíte ho na kůži a on ovlivňuje vaší mysl i smysly. Jeho přirozenost vychází z trigramu. Kupříkladu Kun si můžete představovat jako ledový závan, který se vás dotýká z temného království zimy a který proniká až do kostí; Čen, to může být elektrizující zkušenost, která vás plní radostným pocitem energie; závan Tuej vás prosvětlí a nejspíš provoní vůní květin, která vás naplní pocitem štěstí, a tak podobně. Soustřeďte se na myšlenku, že to není pozemský vítr, ale dynamická čchi, energie života samotného.
4. Zhluboka nadechujte nosem a pomalu počítejte do čtyř, přitom imaginujte, že dech prochází tělem až do oblasti solar plexu.
5. Zadržte dech na osm dob a nechte čchi energetizovat solar plexus. Vizualizujte, že tato oblast žhne intenzivním světlem.
6. Vydechujte ústy, počítaje znovu do čtyř, a pak znovu zadržte dech na osm dob.
7. Opět započněte celý dýchací cyklus.
8. Pokračujte tak dlouho, jak si přejete, ačkoliv je vhodné zpočátku cvičit raději krátce, alespoň do doby, než získáte více zkušeností. I když můžete cvičení přerušit, kdykoliv se vám začne točit hlava. Můžete shledat užitečným udržovat počet dechových cyklů pomocí růžence nebo provázku s uzlíky. Pokaždé, když dokončíte jeden dechový okruh, posuňte prst o jeden korálek nebo uzlík. Pokuste se udržet mentální soustředění, abyste nebyli vyrušeni od cvičení. Pokuste se zvyšovat počet cyklů při každém sezení.
9. Když dokončíte dechový cyklus, zůstaňte v pohodlné asáně a vyprázdněte svou mysl. Nechte sílu vdechované čchi "promluvit k vašim smyslům". Věnujte pozornost všemu, co vám vytane na mysli, ale nechte to plynout. Také zaznamenejte jakékoliv nezvyklé fenomény, jako je zvýšení vnitřního tepla v některé části těla nebo zvýšeného pocení.
10. Odložte rituální podobu Fuda.
Adepti čínské magie jsou známí svou schopností aktivovat vnitřní teplo, které může být generováno praktikami čchi-kungu a využíváno k léčení. O některých se dokonce říká, že svůj vnitřní magický oheň rozvinuli do takového rozsahu, že mohou uvařit vodu umístěnou v nádobě na jejich břichu či stehnech! Dobře známí jsou tibetští lámové, kteří produkují toto teplo, po jejich zvané g-Tum-mo nebo Tumo, k rychlému usušení mokrých prostěradel, obtočených kolem jejich těl, zatímco oni dokonce sedí uprostřed sněhových závějí. I když není běžné, aby většina lidí aspirovala na tak vysoký stupeň dosažení, tato vyprávění nám dobře ilustrují legendární sílu čchi. V případě aplikace čchi na nemoc zde můžeme vidět možný potenciál využitelný jak pro sebe, stejně tak dobře jako pro ostatní. A s rozumem vystupňovanou horlivostí může silnou osobní úroveň čchi dosáhnout každý seriózní cvičenec.
Po každém cvičení čchi-kungu je moudré rozptýlit přebytečnou energii z těla, například následujícím jednoduchým čistícím cyklem. Nadechněte se jak nejvíc můžete a vytvarujte rty, jako byste chtěli zapískat. Vypuďte vzduch v krátkém silném výdechu a pár vteřin odpočívejte, dokud nejsou plíce zcela prázdné. Opakujte několikrát, avšak pozor na závratě.
Vysvětlivky:
1) ling - magická síla nebo spirituální esence
2) wu - čínský čaroděj, magik, jak mužský, tak ženský
Prameny:
1. TAO Výbor s klasických taoistických spisů CAD PRESS 1994
2. Olson: Posvátná pečeť mysli nefritového císaře PRAGMA
3. Beer: Symboly tibetského budhismu BB/art 2005
4. Herne: Magick,Shamanism and Taoism Liewellyn Publications 2001
5. Crompton: Taiči, VOTOBIA 1996
To je obecně docela dost velice zajímavá kultura. Vůbec, kultura na východě se v té době úplně diametrálně odlišovala od té, která byla na západě. Třeba proto jsem si domu nedávno pořídil solnou lampu . Je to hlavně z toho důvodu, že se mi vůbec nelíbí ty západní okrasné věci, ale spíše ty z východu :)
OdpovědětVymazat