Takzvané skřipelské Šance jsou cílem některých mých vycházek. Zde jsem se také dal do řeči s jedním z návštěvníků, který mě upozornil na existenci knihy Zdeňka Ministra: Géniové dávnověku. Knihu, pojednávající o archeoastronomii, jsem zakoupil a shledal jí zajímavou. Zdeněk Ministr vysvětluje svoji práci následovně:
"Vycházím z předpokladu, že kde bylo slunce uctíváno, bylo snad i soustavně pozorováno, hlavně v době před letním slunovratem pro určením doby oslav. Nehledám astronomické a kalendářní azimuty mezi body (branami, vstupy) téže stavby, ale zásadně mezi středem stavby a astronomickým (kalendářním) bodem na obzoru, např. horním okrajem Slunce o letním slunovratu." (kráceno)
Tento pohled naprosto úžasně rozvíjí krajinu a dokonale zasazuje stavbu do kontextu hostomické kotliny. Toto tiché místo nabízí možnost klidného usebrání, ovšem někteří návštěvníci zjevně nevědí, jak se zde chovat. Z poslední doby jsou zde patrné stopy nesmyslného vandalismu a je jenom otázkou, zdali tento mlčenlivý pravěký památník přežije naši barbarskou dobu. Nyní však dejme prostor samotnému autorovi knihy:
Svatyně je na katastru jmenované obce na západním svahu Brd, blízko nádražíčka Osov na trati Zadní Třebáň - Lochovice. Je dost zachovalá s valy porostlými stromy a křovím. Svatyně představuje názorný příklad orientace: natočením osy a jediného vchodu v ose k západu Slunce začátkem roku Keltů-Bójů a záměrným umístěním v krajině tak, aby Slunce zapadalo nad Plešivcem - "Olympem Hořovicka", dominantou kraje obývaného již v době halštatsko-laténské. Z té doby jsou na plochém temeni hory pozůstatky velkého hradiště (56 ha).
Výhled na Plešivec z vchodu do svatyně je nyní zakrytý skupinou stromů, a proto je nutno poodstoupit před jižní roh svatyně. Svahy Plešivce a jeho temeno o šířce sedmi slunečních kotoučů mohly být obzorovým kalendářem jak koncem roku Keltů-Bójů, tak koncem jejich zimy a začátkem prvého čtvrtletí, tedy jak okolo Samainu, tak Imbolce. Slunce koncem roku Keltů-Bójů vstupuje na temeno, které dosáhne okolo 27.10., a potom 7 dnů postupuje zapadající Slunce po temeni, denně o průměr slunečního kotouče. Čtyřicátý den po podzimní rovnodennosi (2.11. - Samain) zapadá na levém okraji temene, kdysi nad vstupní branou do hradiště, která tedy byla i branou do nového roku Keltů. Tato brána umožňovala velmi přesné načasování kalendáře: kdyby měl keltský rok trvale 365 dnů jako staroegyptský, tak již za 28 let by Slunce nezapadalo nad vstupní branou, tedy na levém, ale na pravém okraji temene šířky sedmi sluncí.Opožďování Slunce každé 4 roky po 365 dnech o jeden den muselo být keltským druidům zřejmé a museli je občas vyrovnávat dnem navíc. Západ Slunce nad branou hradiště 40. den po podzimní rovnodennosti považuji za důkaz znalosti určení dne rovnodennosti gnómonem. Za 99 - 100 dnů se Slunce vrací nad bránu, a tedy 50.den či noc byl a je zimní slunovrat jedině takto předpověditelný až na den přesně. Je nasnadě, že druhé čvrtletí - Imbolc začínalo návratem Slunce nad bránu (a nikoliv 1.2. podle juliánského, tehdy neznámého kalendáře). Imbolc věstil Keltům předjaří a dobu laktace ovcí.
Západ Slunce nad Plešivcem (654 m.n.m., 6,3 km) ze svatyně Keltů u obce Skřipel (B = 49°50'). Při deklinaci Slunce D = -14° je azimut západu Az = 360° - Av, kde cos Av = sin D / cos B. Vypočítaný Az = 248° souhlasí s úhlem na mapě a se snímkem získaným asi o 80 kroků vlevo od osy svatyně (aby lesík nezakrýval výhled). Poodstoupením o 80 kroků se Slunce na temeni hory, vzdálené 6,3 km, posune vlevo o jeden sluneční kotouč, neboť tg 32' x 6300 = 58,6 m, tj. asi 78 kroků (kresba Z. M.).
Neodolali jsme a z knihy vám přinášíme ještě jeden obrázek. To kvůli kuriózní podobnosti nálezu a syna nálezce. Jsme si vědomi,že se jedná o třeskutou záležitost a třeba i průměrný záhadolog by dokázal z fotografie vykřesat dalekosáhlé závěry. My se však spokojíme s prostým údivem a další ponecháváme na čtenářově fantazii.
Syn nálezce hlavy keltského božstva Josef Šlajchrt z Mšeckých Žehrovic (foto autora pro Kladenské noviny, 1994).
Knihu doporučujeme ke koupi nejen zájemcům o archeoastronomii, ale i magikům pílícím se v takových umění, jako je Liber Resh vel Hélios.
Žádné komentáře:
Okomentovat