Z Fabiánovo zahrádky - Luciferský princip

 

Stává se mi, když hovořím s některými duchovně orientovanými lidmi a vynikají v tom hlavně studenti východních náboženství, že se nedokážeme shodnout na pojmech. Zdá se, že současný katolicismus nemá duši moderního člověka příliš co nabídnout, přičemž potřeba duchovního života neustává. Mnozí se proto, při hledání ztracené moudrosti, intuitivně obracejí směrem k východu. S takovým člověkem můžete potom vést hlubokomyslné a sáhodlouhé debaty, například o některém Buddhově aspektu, pohanských bohyních a jejich zajímavých atributech nebo dokonce o nějakém tom rituálu na hřbitově, meditaci na mrtvole a hře na píšťalu z lidské stehenní kosti.(Takové věci se zřejmě považují za bonus). Když ale zabrousím do naší duchovní tradice a zmíním například Satana nebo nějakou jinou kapacitu z tuhleté vykřičené pekelné chásky, můj protějšek náhle zrozpačití. Neviditelná sympatická páska se přetrhne, rozhovor zaškobrtne a utichne.Tu vím, že se můj spolubesedník právě mentálně pokřižoval. (U buddhistů je to obzvláště půvabné). Přitom si pod tím slovem můj společník nedokáže většinou představit vůbec nic. Dotkl jsem se tabu a to stačí. Jenže je nabíledni, že tyto entity jsou pevně vetkány do struktury našeho Universa a bez jejich alespoň povšechného prozkoumání se duchovně orientovaný člověk pravděpodobně nehne. Nemůžeme pohlížet na svět novýma, svěžíma očima, jestliže nám v hlavách straší relikty středověkého myšlení. Nemůžeme nahlížet na celek, děsíme-li se prázdných slov. Podívejme se tedy, jak tento problém zpracovává Stehen E.Flowers ve své knize Fire and Ice- pojednávající o slavném, německém, magickém řádu Fraternitas Saturni.

Kapitola nazvaná:

Luciferský princip

Ačkoliv v pozdějším období Fraternitas Saturni nebyl luciferský princip příliš zmiňován, zvláště v materiálech určených pro veřejnost, byla Gregoriova ideologie vždy prostoupena luciferskými principy. FS měla svůj vlastní mytologický výklad toho, co je povahou tohoto subjektu, který se vztahoval k řádové astrosofii a iniciační práci řádu. Gregorius nebyl geniálním básníkem ani umělcem jako Crowley, nicméně měl přímočařejší přístup k úloze temnoty a luciferskému světlu, nežli mistr Therion. Pravděpodobně proto, že byl méně "užaslý" nežli Crowley.
Ve Fraternitas Saturni byl Lucifer chápán jako nositel světla lidstvu. Důsledkem tohoto daru světla Luciferova, které se stále znovuzrozuje s každou novou generací, má lidstvo možnost přijímat rozsah egocentrických sil ze Solárního Logu. Z tohoto pohledu je Lucifer zachráncem lidstva, alespoň pro tu jeho část, která je schopna pochopit jeho principy. Esencí saturnského kultu je úsilí porozumět této entitě a vědomě využívat této síly ve službě Solárnímu logosu - Sorat.
Gregorius se vždy snažil zdůraznit, že tato luciferská mytologie je ve skutečnosti starší nežli ignorantské neporozumění a úmyslné překroucení židovsko-křesťanské tradice. Tvrdil, že jeho znalosti pocházejí z předkřesťanských nebo nekřesťanských barbelognostických sekt. Ve Fraternitas Saturni byl Lucifer ztělesněním osvícení a rozumu. Nebyly zde proti němu vedeny žádné rozvratné pomluvy jako v křesťanské tradici.
Tímto Gregorius správně vyložil jen relativní roli této entity jako Světlonoše (řecky Eosphoros) a vyložil ji jen jako "Boha." Pravděpodobně starší verzí o Luciferově mýtu je ta o řeckém Prométheovi (ten, který přináší znalosti). Prométheovské mýty se tradičně liší v mnoha detailech, ale podstatou je to, že Prométheus si přál ochránit a zachovat lidstvo (někteří dokonce tvrdí, že lidstvo stvořil). Přinesl božský oheň či vyšší vědomí a propůjčil ho lidem. To bylo první osvícení člověka. Zeus se ale rozhněval a potrestal Prométhea tím, že ho uvrhl do Erebu. Zde ho přikoval ke skále. Hle, obraz předznamenávající ukřižování o stovky let. Pointou je, že "Bůh stvořitel", zde Zeus, (v židovsko-křesťanské tradici Jehova) chtěl udržet lidstvo v ujařmení a otroctví "přírodních zákonů", které on ustanovil, ale vzpurný duch - zde Prométheus (jinde Lucifer) miloval lidstvo a přinesl mu prostředky, aby se stalo jednotným s bohy. To je základ luciferského postoje v F.S. a spojení s předkřesťanskými a nekřesťanskými postoji k mýtu.
Z důvodů všeobecné nadvlády židovsko-křesťanského mýtického schématu ve středověké a novověké Evropě se F.S. také samozřejmě zabýval luciferským mýtem z hlediska rozhodně ofitského (nebo naasejského). Tento mýtus je nejsnadněji dostupný v židovsko-křesťanské kanonizované knize Genesis 3. Pečlivou a objektivní četbou tohoto mýtu nelze ale prokázat saturnský pohled. Zde je tento had (hebr. nachaš) přítelem a bratrem Adamovým, zatímco pán Bůh (hebrejsky: JHVH elohim) je pouze jeho pastýř.
Rebelující duch Lucifer otevírá cestu lidem ke vzpouře a zároveň i k jejich spáse. Jehova drží lidstvo ve věčném otroctví nevědomosti. Had dává vědění (řecky gnosis) a tak je pravým přítelem lidského pokolení a jeho skutečné svobody. Jiné interpretace textu Genesis 3 se zdají být příliš divoce imaginativní. Následující podstatou je gnostická myšlenka, která je doktrínou F.S.. Obsahuje christologii a shoduje se tak s pohledem edenského mýtu. Předkládá ofitsko/naasejské učení, že had (hebr. nachaš), v zahradě Edenu a pomazaný (hebr. mesiáš - Christos) jsou jedním a tím samým. Doloženo kabalisticky je nachaš = N.CH.Š. = 50.8.300 = 358 a mesiáš = M.Š.Y.A. = 40.300.10.8. = 358. Tak oba podle esoterických zákonitostí gematrie vyjadřují hodnotu 358, jenž demonstruje jejich esenciální spojení.Christos je poslem a synem hada a nikoliv Stvořitele. Christos káže gnosi (poznání) a nikoliv pistis (víru). Had Edenu je dále identifikován s mosazným hadem exodu a Hermovou dvojhlavou hadí holí - Caduceem. Podle učení F.S. může být had Edenu také identifikován se Satanou - feminním aspektem Satana. Ta zase koresponduje s kundalini - hadí silou indické tantrické tradice. Skutečný blahodárný princip je však nazýván jako Chrestos, nikoliv Christos. Chrestos, onen dobrý, je označení blahodárné sluneční entity.
Lucifer má také ústřední roli v původu lidstva a v původu smrti. Je to z toho důvodu, že Lucifer přinesl fyzické plození, totiž předvěký sexuální akt s Hevou (Evou). S plozením přichází smrt a samozřejmě beze smrti nenastává žádná změna, žádná evoluce. Tedy otevření brán smrti, tento akt "ponoření se do hmoty", byl nezbytným krokem ke spojení lidstva s proudem, díky kterému může znovu nabýt ztraceného ráje. Ale tentokrát to bude pro lidstvo vědomé a z vlastní vůle. Tak získá věčný život a moudrost. Až po té se člověk stane skutečně svým vlastním bohem a to je cesta Saturnu. V souladu s gnostickým dědictvím se v doktríně F.S. klade veliký důraz na dualismus. Ani ne tak dualismus mezi dobrem a zlem, jako spíš mimo dualismus dobra a zla, shrnutý v saturnsko-gnostickém diktátu: Lux e tenebris - Světlo z temnot! V článku nazvaném "Saturnská jóga" Gregorius uvádí: Bez temnoty není světla. Světlo září v temnotách a tma je mnohem mocnější nežli světlo! Tato idea, se kterou jsme se již setkali, jednoduše říká, že světlo se drží Matrixu temnoty. Obě jsou nezbytné k existenci. Cílem je praktika saturnské gnose zažít a ovládnout oboje, světlo i temnotu. Saturnský pohled je jasně ukázán v taoistickém symbolu jin-jang, kde jsou semena opačných kvalit zakotvena v hlubinách jeho protějšku. Tak je srdce temnoty ve slunci a saturnská temnota je kolem zářivého světla. Skutečným bohem saturnské gnose je Janus dvoutvářný Bafomet, Temohpab, bůh obsahující jak pozitivní, tak negativní stranu. Obě části, pravá i levá, vedou k absolutnu, které leží mimo dobro i zlo. Znovu věrni gnostikům, zdůrazňují Saturniáni, že iniciovaný musí odkrýt cestu práci a zkušenosti.
Luciferský mýtus je samozřejmě v učení F.S. také představován v astrofyzických termínech. Luciferův "pád" z "nebes" je ztotožňován s fyzickou událostí, vypuzení planetární masy ze sluneční sféry. Lucifer je identifikován s "vyšší oktávou" Saturnu (v astrologii je také srovnáván s Uranem, planetou vzpoury). V této planetární pozici Saturn-Lucifer byl schopen vládnout všem planetárním entitám na jejich orbitech, zvláště silně pak planetě Zemi. A znovu na Zemi je i hlavní oblast sváru mezi Solárním Logosem a luciferským principem. Tento iniciační zápas míří směrem k theoniu Saturnu a ne ke Slunci, neboť by ho Slunce zničilo a pohltilo.
Saturnská sféra nabízí kontrolu, osvícení a nezávislost. Tak se vždy obrací k základní komplexní struktuře, která je Saturnem. Je nutno připomenout, že saturnská sféra obsahuje semena principu Chrestos.
Gregorius poeticky popsal část luciferské gnose v básni nazvané "Padlý anděl", která byla poprvé publikována v "Bältter" (leden 1955).

Po miliony let, on před božím trůnem stál,
jako strážce, hlídač i dveřník.
Ale když se syn otočil,
jeho ruka byla prázdná.
Stál před Bohem a neviděl ho,
volal Boha v marnosti
a jeho duše plakala.
Ale v dálce zářila na firmamentu
modrá hvězda a hlas k němu promluvil:
hledám tě, přijď ke mně,
podej mi ruce své.
Bledý obličej zářil v dáli
a štíhlé ruce do práce se daly.
Aeony vycházeli z něj
a do moře věků vplouvali.
Ten velký anděl stojící zde,
byl kdysi jeho bratr a velitel,
který má opustit ho nyní.
A teď znovu jeho hlas ho volá
a přes sféry volání mu zní,
v dáli, pro toho kdo stvořil jej:
"Satanas Triumphator! "

Základ ambivalentního postoje F.S. k celkovému luciferskému aspektu v saturnské gnosi je jasně ukázán v naukách aktuální esoterické struktury entity Saturnuse. Okolo fyzické planety Saturn je uspořádán komplex entit konstituující vnitřní a vnější aspekty, jako vyšší a nižší oktávy této planety. Viz.obrázek:

Vnější a vládnoucí aspekty planetárního génia Saturnu jsou zde zobrazeny se všemi již dříve uvedenými charakteristikami. Jejich částí je egregor samotného F.S. - GOTOS. V hlubinách je však kreativní solární jiskra zvaná princip Chrestos. Tyto dva principy mohou společně pracovat harmonicky a vědomě v kontrolovaných oblastech Saturnu. Tento osvícený stav je usnadněn zvláště, když je zde soustředěna harmonická vyšší oktáva planety, Lucifer-Světlonoš. Tato vyšší oktáva je také harmonizována planetárním duchem Urana, se kterým Saturn pracuje v proudu aeonické transformace.
V nižší oktávě je Saturn napojen na satanské síly. To jsou síly vzpoury, neblahého osudu a smrti, které jsou pro člověka naprosto nezbytné na cestě k jeho uvědomění. Avšak tento čistě "satanský" aspekt může být ve svém konečném důsledku stejně nebezpečný a pro vědomí destruktivní, jako je spálení vlastního já v silách Slunce. Saturnský bratr musí zůstat koncentrován na vyšší oktávu řádu a zůstat plně vědomý a nezávislý (konzistentní s luciferským principem) a neobracet se k nižšímu, aby se nestal pouhým nástrojem demiurgovým.
V pracech nebo rituálních aspektech F.S. je osnova luciferského aspektu dobře patrná. Některé z nich budou v mnohem větší míře prozkoumány v praktikách a rituálech Bratrstva ve čtvrté kapitole. Avšak v tuto chvíli je vhodné poukázat pouze na "Svátost světla", pod kterou je v F.S. primárně rozuměna Luciferská mše, ve které iniciovaný zakouší transcendenci v imanentním. Tato zkušenost vede k meranoi - transformaci v iniciovaném. Konečným cílem této transformace je, podle doktríny F.S., ukončení nutnosti inkarnace, jak individuální světlo splývá se světlem světa. Tato transformace v luciferiánském světle není kompletně manifestována v řádových stupních F.S., až po stupeň 33°. Celé jméno tohoto stupně ukazuje povahu tohoto dosažení jasně: "Gradus Ordinis Templi Orientis Saturni im Orden des dunklen Lichts". (Stupeň Řádu východního saturnského chrámu v Řádu temného světla.) V důsledku tato práce nekončí v rozplynutí self v Ain Sof, ale raději zbožštění tohoto transformovaného self. Toto pravděpodobně nejlyričtěji vyjádřil Gregorius v básni, napsané roku 1943, ale nepublikované dříve než v březnu 1955 v Bältter:

Ty jsi svůj vlastní Bůh.
1. Tak musíš potvrdit boha v sobě, protože každá pochybnost bere si sílu od tebe.
Každá hodina tvého božského poznání, nese tě o krok výš na tvé cestě.
2. Ty můžeš rozdmýchat jiskru, kterou Bůh do tebe vložil,
v čistý plamen, který dává padat i stoupat světům stále znovu.
Bůh je v tobě! -Ty sám jsi Bohem!
3. Tak můžeš korunovaným bohům v sobě oltáře stavět, obětní plameny zažehnout
každému snu a forma myšlení stane se silou tvou
a každá síla touhy vezme formu i tvar.
4. A tak jsi tvůrcem světů transcendentních,
stvořitel obrazů své vlastní říše,
jsi kněz, mág, král i princ v expanzi tvé duše.
5. Háje Kypru stojí kolem tvého paláce mysli
a modré vlny na mramorové schody narážejí
a lodě na moře tu vyplouvají, pro tebe kdos purpur oděl.
6. Tato země je žal tvůj, který dal ti tvé poznání
a hořké plody ze tvé Golgoty-
a přesto zvonění zvonků k tobě zní:
Lo! Já jsem zde!

Luciferský princip je esenciální ve filozofii aeonů F.S. V jejich astrosofii putují duchovní změny kolem a Země je zrcadlí v astrofyzických procesech (to zde znamená precesi rovnodennosti v zodiakálním znamení Vodnáře. Pod vládou Saturnu/Uranu), vyrovnává k adventu Věku Luciferova. To je to, co musel Gregorius rozpoznat v konceptu Aleistra Crowleye "Rovnodennost Bohů", ve kterém se Osiridův aeon mění v aeon Horův. Ale zároveň musíme dodat, že Gregorius měl svou vlastní představu o těchto procesech a o tom, jakým způsobem aeony fungují. Obecně lze říci, že Gregoriovy myšlenky byli více konzistentní, hlavně proto, že se nevyhýbal "temným aspektům" a vyjasnil luciferské konotace.
Lucifer v systému F.S. je chápán nejpředněji jako část saturnské planetární sféry a je jasně identifikován s před nebo nekřesťanským gnostickým konceptem. Proto každý pokus o charakteristiku F.S. jako "satanskou", v křesťanském slova smyslu, musí být odsouzen k nezdaru.