Keter

Keter
 

                                                                                                            Chic Cicero

                                                                                                            Sandra Tabatha Cicero

Keter je první sefira a nejvyšší koruna. Ze všech sfér na Stromě, je Keter nejméně materiální. Je první emanací z neomezené a věčné „nicoty“ a skrze Keter , všechny následné sféry přicházejí do bytí. Keter je úroveň čistě božského vědomí, symbolizovaného briliantově bílým světlem. Je archetypálně androgynní, což je nejbližší koncept, kterým můžeme uvažovat absolutní božství  -  věčného Boha. Všechny věci v manifestovaném universu, emanují z Keter a do Keter  se všechny věci zase navrací.

   Číslo jedna, které v sobě skrývá úponky zbývající ch čísel desítkové soustavy, bylo označeno Pythagorem, jako nedělitelná monáda. Nemůže být rozděleno, ale lze jej definovat. Procesem reflexe (1+1=2, 1+2=3, atd.)definuje a generuje tato monáda všechna ostatní čísla. Keter  je výchozím bodem, okamžikem, ve kterém byl stvořen vesmír, tak jak ho známe.  Je počáteční jiskrou anebo první nádech božství. Androgynní sféra, je umístěna na špičce středního pilíře Stromu života, jako vrchol rovnováhy.

Sefer  Jecira o Keter praví:

   První cesta se nazývá obdivuhodná, nebo skrytá inteligence (nejvyšší koruna), neboť je to světlo dávající moc porozumění, tomuto prvnímu principu, který nemá počátek a je prvotní slávou, protože žádná stvořená bytost nemůže dosáhnout k jeho podstatě.

  Výraz „skrytá inteligence“, naznačuje nemanifestovanou přirozenost Keter. Nejčistší zárodky života (božské jiskry), se nachází pouze na úrovni první emanace, tam kde mizí  koncept „prvotního bodu“. Božská esence života, sestupující na Stromě života, pouze prochází procesem transformace, z jedné formy energie do druhé (jak je vysvětlováno naukami alchymie). Podle Sefer Jeciry, nemůže žádné stvoření doufat, že dosáhne čistého spirituálního světla a esence Keter, podobně jako se dospělý člověk nemůže navrátit do dělohy a stát se oplodněným vajíčkem. Nikdo, pomocí fyzického organismu, použitého jako vehikulum vědomí, nedosáhne esence Keter. Nicméně jestliže je vědomí očištěno k bodu kde přesahuje mysl, přijímá poté z „prvotní slávy“ sílu pochopení, prvního principu.

Řízená vizualizace do Keter

Sumář: Student putuje z Malkut do Jesod a Tiferet. Odtud se vydá po třicáté stezce Gimel, do chrámu Keter. Setkává se s archandělem Metatronem a andělským chórem zvaným Chájot ha-kodéš. Ocitá se ve společnosti všech božstev, andělů a dalších průvodců, díky svému zkoumání Stromu života.

Symbol Keter: Kruhový talisman s bodem O.

   Vstupujíce do Malkutu, dejte odpovídající znamení a archanděl Sandalfon vás zavede na stezku Tau, do Jesodu. Odtud vystoupíte na stezku Samek do Tiferet. Poté vystoupíte cestou Gimel.

   Nyní se nacházíte na konci třicáté stezky, naproti dveřím do astrálního chrámu Keter. Před vámi jsou velké bílé dveře, na kterých je vytesáno hebrejské písmeno Kaf, rovněž v bílé barvě. Dejte projekční znamení a projdete skrze dveře do první sefiry. Jakmile jste uvnitř, učiníte znamení ticha. Chrám Keter je tak oslňující, že nemůžete vidět zdi, strop, nebo podlahu svatyně. Vzduch je provoněn ambrou a jedinou věcí, kterou můžete vidět, je centrální oltář, zhotovený z čirého diamantu. Jedinou věcí na oltáři, je miska obsahující posvátný oheň. Chrám je prostoupen nejdokonalejším pocitem míru a vyrovnanosti, jaký jste kdy pocítili.

   Intonujte božské jméno, které probudí obyvatele Keter, Ehejeh a jméno archanděla Metatrona. Pak volejte řád andělů, známých jako Chájot ha-kodéš.

   Zářivě bílé světlo na východě, se na oltáři zvolna materializuje, skryto za závojem. V oslepující záři stěží rozeznáváte mužskou postavu, oděnou v čistě bílé róbě, beze stínu. Velká bílá orlí křídla, vystupují z jeho ramen a jejich peří se slabě třpytí všemi barvami duhy. To je Metatron, největší z archandělů, jež je také titulován nižší JHVH, Ioel, Saphra, Velký písař. Metatron k vám promluví impozantním a mocným hlasem:

   „Vstoupil jsi do říše skryté inteligence a nejvyšší koruny. Jakým symbolem vstupuješ?“

   Odpovíte, pozvedajíc talisman: „Symbolem bodu.“

   Metatron praví: „Bod značí spojení, původ a centrum. Je to symbol hodný sféry Keter.“

   Metatron vás upozorní na plamen na oltáři. Oheň náhle pohasne a prostor okolo vás se ztrácí z výhledu. Vše pohltí naprostá temnota. Slyšíte archandělův hlas, který k vám znovu promlouvá:

   „Hlas mé nehynoucí a skryté duše mi řekl:  „Nech mě vstoupit na stezku temnoty, abych na ní hledal světlo. Jsem jen v abysu temnoty. Z abysu temnoty přijal jsem své zrození, z ticha prvotního spánku.“ A hlas věků odpověděl mé duši-Já jsem ten, který formuluje v temnotě - Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.“ (J 1:5)

   Vidíte osamocený, vzdálený paprsek světla, uprostřed vše pohlcující temnoty. Světelný bod se stále více zvětšuje, takže nakonec vyplňuje celé vaše zorné pole. Absolutní temnota je nahrazena zářivou bělostí. Náhle je uvidíte – čtyři Svaté živé bytosti – ta samá čtyři andělská stvoření, jaká jste si už představovali na osmnácté stezce chet, s prorokem Ezechielem. Andělští obyvatelé Keter korespondují, a se podobají, čtyřem cherubínům Jesodu. Mají tedy lidská těla a každý z nich má čtyři tváře – lva a orla, člověka a býka. Ale tentokrát je jejich vzhled mírně odlišný: každé stvoření má šest křídel – jeden pár zakrývá bytosti tělo, další je natažen vzhůru, k její hlavě a jeden pár stojí zároveň s jejími rameny. Stojí, křídlo vedle křídla, v okázalé pozici. Neslyšet burácení křídel a neosvítí je blesk ohně či světla. Namísto toho je stěží vidíte – jejich rysy jsou sotva rozeznatelné v extrémní záři.

   Tato čtyři stvoření mluví společně jedním melodickým hlasem, který rozeznáváte jako hlas Metatrona Keteriela – Metatron, jako pán andělů první sefiry. Jeho hlas a jejich hlasy jedno jsou. Spojené hlasy andělů k vám promluví: „ My jsme Chájot ha-kodéš, Svaté živé bytosti. My jsme elementární králové Enochových andělských tabulí, kteří žijí v čisté svatosti. Reprezentujeme spojení ryzí mysli a čistého bytí. Naší funkcí je nastavit primární vzory existence, neboť my jsme mezi prvními. Jsme tu, v tomto okamžiku a jsme jeden – znovu vytváříme celistvost. Stojí psáno:“ Kde není část mě, tam není boha.“

   „Jsme prostředek, kterým se božská esence sama manifestuje v proudu stvoření a sama se stahuje do nemanifestovaného, rekombinací rozličných forem života, založených podle našeho vzoru, nazpět do primární jednoty, na zpáteční cestě k vykoupení.“

   „Je dále naší povinností zajišťovat ohnisko singularity k iniciační práci. Monáda je počátek všech věcí a obsahuje všechny věci a čísla v sobě. Udržujeme iniciaci ve správném vztahu s konečnou jednotou – vším a tak ji oživujeme přílivem světla a života. Při tomto úkolu, pomáhají udržovat rovnováhu andělé známí jako cherubim, působí jako vice regenti pro iniciaci ve vnějším světě“.

  „ Kdo si může představit nevýslovné světlo, pramenící z Keter? Tato nejvyšší sféra, jež je zvána existence všech existencí, skrytost všech skrytostí, nejstarší ze starých, starý dnů, nejvyšší a  hlava která není?“

   „Stojí psáno: A hlas mého vyššího já promluvil ke mně: Nech mě nastoupit na stezku světla, mohu-li zde dlít. Jsem stvořen pod jeho nevýslovnou září. Z božského lesku byl jsem zrozen, z nádhery nekonečného světla.“

   Vize Chájot ha-kodéš slábne, spolu s bílým světlem a na jejich místě, tu jsou andělské bytosti, tisíce a tisíce spirituálních entit, spirálovitě kroužících směrem dovnitř, k jedinému briliantovému bodu světla. Andělé všech sefirot, Ašim, Cherubim, Melekim a všichni další směřují k tomuto centrálnímu bodu universa. Všichni bohové a bohyně, králové, průvodci a proroci, s kterými jste se setkali, na Stromě života jsou tu, je tu i bohyně Ištar, z třicáté druhé stezky Tau, Jehošua z dvacáté páté stezky Samek, Parcifala hledající rytíř, z dvacáté první stezky Kaf. Nephys, Mojžíš, Afrodité, Osiris, Ezechiel a všechna další božstva, andělé a hrdinské postavy, z vašich cest jsou zde. Zde jsou, jako součást svatého průvodu. Nikdy před tím jste neviděli tak velkolepé konkláve spirituálních bytostí.

   Božské divadlo pokračuje v pomalém, půvabném tanci do centra zářící Keter a vy slyšíte hlasy Chájot ha-kodéš, znící jako jeden:

   „Svatý! Svatý! Svatý! Jednota jest jeho počátkem. Jednota jest jeho individualitou. Jeho permutací je jedna. ARARITA! ARARITA! ARARITA! Jedna mysl! Jedno tělo! Jediná myriáda! Jedna duše! Jeden duch! Jedno já! Jednota jest jeho počátkem. Jednota jest jeho individualitou. Jeho permutací je jedna.“

   Náhle si uvědomíte, že jste se stali součástí procesí. Vaše ruce jsou spojené s ostatními, pod vírem světla. Jste spojeni svatým tancem na cestě návratu. Okolní světlo je stále jasnější a jasnější a pomalu přestáváte vidět nebo cítit rozdíly mezi vámi a dalšími bytostmi. Jejich znalosti jsou vašimi znalostmi. Jejich zkušenosti jsou vašimi zkušenostmi. Vše co vidíte je briliantové světlo a vše co cítíte je dokonalý pocit celistvosti, milosti a náhle víte, že po dlouhé a náročné cestě, jste konečně doma. Nekonečnou vteřinu času strávíte v paprscích záře této nebeské společnosti.

   Vize božského světla slábne a vaše návštěva sféry Keter končí. Následujete stezku Gimel a přes chrám Tiferet sestoupíte stezkou Samek do chrámu Malkutu. Sandalfon za vámi uzavírá portál. Pozdravíte archanděla Malkutu projekčním znamením. Odpoví vám znamením ticha.